Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Závidím...

05. 09. 2001

1690

Autor

Margarettka

Jana, patřila mezi lidi, co se potkate jen jednou za život...Co rodí se až smutně málo kdy...Co odcházejí dříve, než se s nima stihnete rozloučit...Chybi nám všem...

Chtěla bych umět létat,

letět daleko a vysoko...

Doletět až k slunci...

Ach, zavidím ptákům,

lehkost jejich křídel...

Snad jednou...

sejmu slunci masku smutku....

Až nebude to tolik bolet...

Pak budeš,

s náma na pořát...

Blaznivkaaa

20. 02. 2002

Dát tip

Jooo napořád slovo zní sladce, ale je stokrát hořčí...!*

Kittie

12. 02. 2002

Dát tip

.. chápu .. víc nemůžu říct. Ta tupá bolest odezní, zbydou vzpomínky, občas chvilky slziček..

Suppe

14. 09. 2001

Dát tip

Krel> tak ted mi teda objasni proc?

Drahý Suppe...jistě je to Tvůj názor a mysli si co chceš...Já Grossmana opravdu až natolik neznám a nikdy jsem nic podobného od nej ani od nikoho jiného nečetla...asi jsem možná barbar...ale co se dá dělat...každej jsme nějakej...třeba mě za to kamenuj...:-/

Krel

12. 09. 2001

Dát tip

Suppe: to by patřilo spíš do zpráv, zvlášť u tohoto dílka, nemyslíš?!

Suppe

11. 09. 2001

Dát tip

no, az na to, ze takovouhle pisen napsal jiz Jiri Grossman je to dobry. I kdyz budes rikat,ze ji neznas...je to plagiat. na druhy strane pro ucteni neci pamatky je to pekny.