...havěť otravná...

marné počínání

ráda jsem tančila

vnímala vůni okolí

jeden mě přesvědčil

že se to nehodí

další pak na jiné

mě využil

jak kus hadru pak

zmačkal a odhodil

ten první oprašuje

ruku natahuje

o vášni mluví

ale šaty už mi dávno roztrhal

a nejen mě

tak co chce

řekni vyschlému stromu

že nemůže růst dál

druhý chce ždímat

potoky co dávno vyschly

sklízet co nezasel

těžit tam kde nenašel

nechce svůj přerostlý plevel

pole co stalo se bažinou

louku s pár stromy

jen vítr se prohání

neživou pustinou

posílala jsem na ně

dešťů přehršel

laskavě uzdravujících

i slunečných dnů

i jiných

houpavých snů

marné počínání

kde není naslouchání…

…teď se v plazící proměňují

zuby a drápy marně vytahují

a neustále otravují

a otravují…