Miluji

nu, pohleďme na to takto - je to hříčka a já rozhodně nechci reformovat poesii tímto směrem. jen jsem pro to, aby se čas od času objevilo něco jiného, zkrátka přistupovat k tomu volněji - chtěla jsem tím spíš ale upozornit na svůj vztah k matematice, než pašovat matematiku do poesie a záludně se z ní snažit udělat její nedílnou součást. je to zkrátka matematická báseň, jedna z mnoha, a je jen na čtenářích, jak ji přijmou, já se s ní nesnažím o žádný průkopnický kousek. jsem vděčna za názor a za zastavení.

samozřejmě

Dík. Teď až to budu chtít publikovat, musím tě kvůli názvu uvádět jako spoluautora.))

" Jak se Jarmil posral " :-)

eh, totiž - ingredienci. já mám dnes špatný den na písmenka, pardon.

Jarmil šátral potmě ve sklepě a hledal jakousi dochucovací ingradienci. Jak byl však vyčerpán neustálým zakopáváním přes neidentifikovatelné předměty, lehce zapochyboval o zadaném množství a otázal se: "Kolik že mám vzít těch cibulí?" "Tři!" zařval jeho otec již poněkud nedůtklivě z půdy. Jarmil si to vyložil po svém a přinesl jich šest.

4!=24 (!)

no, ono o ten absolutní rým moc nešlo, jen.. to vzniklo z básně: Sergejevič Alexandr opustil dům, šel na vandr ........................ znaven cestou padl k zemi/ cestou znaven padl k zemi/ padl cestou znaven k zemi/ cestou padl znaven k zemi/ padl znaven cestou k zemi/ znaven padl cestou k zemi ........................ nechcete-li, nevěřte mi nu a nastal problém, jak poskladát ta slova. a jelikož jsem se nemohla rozhodnout, napsala jsem si všechny možnosti a pak jsem se zasmála, že se nevědomky v "poézii" zabývám matematikou a rozhodla se to uveřejnit jako samostatný počin. sice hrůzyplný... ale. je to zkrátka taková blbost. jenže v mé povaze je bohužel neupozornit čtenáře již v zařazení na to, že se jedná a cosi nevážného.

pokus o cimrmanův absolutní rým v "kombinaci" s faktoriálem ... pomalu mi to připomnělo ftip jak leží v posteli dva studenti matfizu a ona se ptá jeho "myslíš na to na co já? " on "jo" ona "a kolik ti to vyšlo?"

permutace jistě mají také nějaký řád. i naše konverzace se - sice špatně, ale přesto - rýmuje. apatie a amélie. tedy - amélyje. jen ve jméně. chci říct - nemělo by to připomínat kombinatoriku. ne pouze. řád můžeš nalézt například v tom, že každý verš, mohu-li to hanebné cosi takto rozdělit, končí slovy "k zemi". dále - omyl vznikl v pozici čtvrtého verše, který by se pro pořádek měl vyskytovat až na konci.

no popravdě v tomhle jsem řád nenašel, je to nahodile poskládané a spíš mi to připomíná kombinatoriku ... proti gustu až se ucho utrhne

naprosto mimořádné! má to řád.

miluji, když někdo miluje ! jaké to je milovat faktoriál ?