Psychedelický trauma

Ta nevkusná růžová konvice

už mi zase blejská do hlavy.

Blejsk a blik, blik a blejsk.

Buď šílená, buď šílená.

A ty černobílý zebry

co mám nad postelí

jo, tamty zarámovaný všema těma hloupejma kecama

tak ty se teď hejbou.

Tancujou a zubí se na mě.

A lustr se houpe a klepe,

chechtá se mi do sna.

Chechty checht, chichichi.

Buď šílená, buď šílená!

Vysvlečená donaha

se snažim najít cestu.

Cestu třeba do postele

kde čeká na mě ten stobarevnej

plyšovej kůň.

Jo, přesně tamten, co se řehtá rád

a zejména když nemám náladu.

Řechty řecht, a íhahá.

Buď šílená, buď šílená!!!