malířem

Chtěl bych být tím malířem,
který smíchal barvy,
a namaloval tvoje oči
a vložil ti je do hlavy,
aby viděli mé milující srdce,
básníka,
který žije z toho co vidět není,
a v hloubce ukryto je.
Který žije jak  z pohledu a doteku,
stejně tak z pouhé myšlenky doprovázející jeho kroky prchlivým časem,
který čeká až si tě bude moci, uprodstred širé noci, půjčit...
Jen pro sebe, bez naděje změny která stejně přijde s ránem čerstvě jasného slunce,
a tvé oči znovu a zas rozzáří se úsměvem,
a tou září rozskáče se moje srdce v hrudi,
nadějí která nikdy nevyhasne,
s tím, že to co našlo je to nejlepší a krásné.
Ve tvojí bystré duši spásné.
                                     Tvůj...

---