Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKoketéria v jednom takém bufáči, kurva!
14. 11. 2009
11
4
1073
Autor
Miluna Vošková
Tož kurva! Nedávniko su bola v tem Volmiku všivém, vite dáfki projedávať na tchiňu a pak sa mi eště nescelo rovnó dom, tož su probrala pár kontiků, našla tam tepláčiska pro darmožrůta, zubní kartáček, takové to plastové sýtko do dřeza a eště ňákí další chuje a pak najedó kurva, hlad sa mi udělal v bauchu, zabručelo mi v něm svinsky aš sem sa lekla a ucrkla si do trenclí. Naščestí bol nedaleko takí bufáč, kurva, svinsky krásně to vottamtut táhlo, karbenátky, zéli, klobása na papýrovým tácku, gulášek. Tož su tam zapadla. Bolo to tam fest gut, heskí jako za totáče, stoli de sa žralo nastojáka, pult se šelijakím žrasem, hajzliki takik, šicko prostě. Naburácala su k pultu a Hej ty luláne nalej mi polifku, jasný, kurva? A lulán mi nalil, tož su čopla ten taléř a rozhlýžím sa, kam umístím svoju vipasenů perzónu a najednó zmerčim takého fest gut krakonoše uplně v rohu. Došla su k němu a Máš tady místečko, ogáre dobrí? A von Jo, tož su sa k němu připrdelila a začla žrať. Ogár to byl víc neš čupr gut. Fůsiska mněl až k panděru, smrděl správně jak podebraná pata, to se mi lýbilo. Rozhodla su se, že rozvážu tu konzervaci, kurva. Řikla su Já su Myluna a bola su tadyk neskaj rychtovat ty dáfki, kurva, viš? A co tady ty dneska jako? A von sa na mňa kůknul a Já su Jarda, jezdim tu se šalinó, teť mame pauzu, tož sa krmim, vidiš? Bol viřečný, to sa mi u ogárů líbí. Usmála su sa a zeptala sa A co to žereš jako? A von šách do talýře a zved knedlik a řek todle je knedlyk, pak do vomáčky a řek, todle je vomáčka a pak zdvignul flákotu mesa a řikl, todle je meso. Já strčila prst do polifky mojí a řikla Todle je polifka, ale na můj fkus je moc řítká, kurva, málo zahuštěná, kurva, doma dělám lepči z pesů a krtků, nesceš sa nědy staviť? A jag su to dořikla, tak mi do nozdry vletěla mucha. Kíchla su svinsky a z nosu mi viběhla nudla jak cyp. Scela su ju utřit, ale nebol kapesnik, bo kapesnikem su si ráno vitřela ryť a nechala ho ležet v tej porculánovej mýse. Nemohla su s tim nic robiť, nudla visela u frňáčiska, nezbejvalo neš dělagt že sa nic neděje. Pokračovala su f tej kozervaci. Máš na robě rači mlikárnu nebo frndulu, řikla sem temu krakonošovi. A von řek že nevi a kukal na tu nudlu pod mim nosem a ňák nescel žrať. Asik mněl trému před čupr samycou, to je normoš, kurva. Já mam nejlepči mlikárnu v celí naši dědině, viš? pokračovala su dál. Ogáři si možejou sáhnůť za pjetikorunu, ale že seš to ty, tak tebe bi to stálo enem buro. A von ni neřikal, styďál sa svinsky, tož sme žrali račik. Dávala su do mordy lžici s polifou a srkala až sa šecko třáslo, ale ta nudla pod čenichem mi vadila svinsky, překážala, mosila su ji pomocí druhí pazóry votstrkovať vidličkou. No a jag tak tak tak žeru, tak ta nudla najedó plesk do polifky. Kurva. zala su ji vopatrně, volizla, dala na kraj talíře a v tu chili ten krakonoš čupr gut sa zvigl na kytáry a bjéži ke kjetináči s ňákou takou kitkou z ňáki tratárije a začne blet jak vo závot. No lidi zlatý! Hned se čopla ten jeho taléř s těmi nedožerki, lžicou to stáhla do kapsi a bjéžla prič. Na hlaváku su chitla bus, virazila dom a cestó z kapes tahala ty knedlyky a žrala svinsky a bolu su ščastná a to je asik tak šecko, kurva. Tož tak!