Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak být šťastný (II/?)

Výběr: G_B_Show
15. 11. 2009
10
30
4729
Autor
MeTB

Tady: http://www.poemhunter.com/poem/1975

Někdy mi to trvá i půl hodiny, než se dostanu z bytu. Ne, počkejte, takhle to zní špatně, takže jinak. Od okamžiku, kdy už jsem oblečený a mám klíče v ruce, až do chvíle, kdy zabouchnu dveře, zamknu a odejdu, mi to zabere klidně třicet minut. Někdy to radši vzdám a nikam nejdu, ještě že jsou mobilní telefony. Někdy je to k pláči, jo. Jenomže není na koho být naštvaný

Nemám to v hlavě úplně v pořádku, Jinak - jsem cvok. Je mi jednadvacet a můj vlastní mozek jde proti mně.

Nejlepší věc je, že když máte to, co já, přesně víte, co vám je. A občas jenom tiše závidíte pomatencům, kteří se ztratili úplně a o sobě buď vůbec nevědí nebo aspoň věří, že jsou normální. Protože vy jste se nějak zamkli v bedně společně s klíčem a vnímáte všechno nepříjemně přesně.

Někdy v noci vstanu a sednu si do křesla. Když je dobrá noc, dobře se spí, jsem v pohodě, myslím. Sedím a počítám její nádechy, svojí holky, když je zrovna u mě. Někdo v noci jede na ovečkách, já mám tohle dýchání. Párkrát už jsem přitom usnul; našla mě ráno, jak ležím, hlavu opřenou o opěrku a u pusy slina, smála se mi celou snídani, že vypadám jako Homer Simpson, když sněd' tu otrávenou rybu. Myslí si, že jsem náměsíčný. Řekl bych, že mě má trochu za podivína. Tak vůbec. Protože hodně chodím pozdě a tak. Že jsem...odtržený od reality, tak to myslím formulovala, ano. Ale neví všechno. Když jsem s ní, mozek mi funguje o něco líp. Proč to tak je, nevím.

Je pěkná. Není to nejhezčí holka na světě, ale je pěkná. Dobrý prsa, slušný nohy. Netuším, co na mně vidí. Nejvíc ji zaujalo, řekla mi, že jsem se jí dlouho díval do očí. Na našem prvním rande. Jo, je to pravda. Víte, nemohl jsem se odtrhnout. Prostě nemohl, jsem cvok. Když jsem se tohle dozvěděl, dost mě to pobavilo. Ale dost možná je to jedna z nejsmutnějších věcí, co mi kdy řekla.

Pamatuju si, jak to začalo. To je docela vtipný. Přesně vím, kdy jsem se...porouchal nebo zamknul v bedně, jestli to tak chcete. Víte, co je to Monty Hallův problém?

To je tak, máte tři dveře a za jedněmi z nich je cena. Za zbývajícími dvěma je koza. Kozu nechcete, co s ní, vy chcete cenu. No a u dveří stojí moudrý stařeček, který ví, kde co je. Totiž kde je cena a kde kozy. Vyberete si jedny dveře a ukážete na ně. Stařeček zvedne obočí a ukáže na jedny z těch dveří, co jste si je nevybrali. A řekne: tady je koza. Monty Hallův problém je, co teď máte udělat vy. Změnit svoje rozhodnutí a ukázat na druhé dveře anebo otevřít ty, co jste si je vybrali na začátku.

Samozřejmě jsem tipnul, že je to fuk. Fifty fifty. Zbydou dvoje dveře, takže je to napůl, to je jasný, přece. No jo. Není. Když rozhodnutí změníte, máte dvoutřetinovou šanci, že najdete cenu. Fakt. A pointa? Chápeme pravděpodobnost intuitivně špatně. Věci nejsou tak, jak se zdají. Bylo mi dvanáct, když jsem na to příšel. Hodně jsem tou dobou četl. Máma byla zrovna v nemocnici. Vypadalo to s ní všelijak. Nechtěli mi nic říct, no ale já to poznal. Kdo by to taky nepoznal. Ségra měla v jednom kuse rozmazanou řasenku a táta jednou u televize večer jedl chleba s paštikou a na tu paštiku se mu nalepil útržek složenky. Díval jsem se na něj a čekal, kdy si to uvědomí a oba se tomu zasmějeme. Ale on ho prostě snědl, a pak se na mě podíval a řekl, že už je čas, abych šel spát. Já měl taky strach. Jednak o mámu a taky jak se všichni chovali tak divně. Jako by je někdo ukradnul a nahradil, bál jsem se, že se jim podívam do očí a uvidím, jak se za nimi míhají nějaké ocásky. Jak říkám, hodně jsem četl a bavilo mě sci-fi. Ale hlavně jsem se bál o mámu.

Tak jsem se začal vsázet sám se sebou. Když přejdu až na konec tohohle chodníku a nešlápnu na žádnou čaru, bude dneska všechno normální. A světe div se, nešlápnul jsem a bylo to normální a ségra se u večeře smála, až ji zaskočila okurka. Když pětkrát zaklepám na tohle futro, bude se smát i táta. Když vydržím nemrkat celou minutu, máma se do konce týdne vrátí. Protože pravděpodobnost nechápeme správně a všechno, co děláme, může ovlivnit cokoliv jiného. I když je ta šance jenom malá. A já nedopustím, aby se jí něco stalo. Nebo ségře nebo tátovi. Ne, když tomu můžu zabránit. Když spočítám všechna červená auta, co mě dneska minou, budou celý týden v pořádku.

No, nestalo se jim nic. Teda ségra měla autonehodu a přišla o prst na noze, ale jinak je dobrá. Máma se nakonec vrátila a sice má ještě nějaké potíže, ale těch se holt už asi nezbaví. Tak to už je. Ale je prostě zpátky, a to se počítá.

A já teď sedím v křesle a pozoruju svojí holku, jak spí. Někdy leží tak, že mi připadá krásná. To si k ní pak lehnu a obejmu jí zezadu. Má fakt fajn zadek, a to se taky počítá.

Dneska nemůžu spát, tak se na ní jenom tak dívám. Nadechla se tři sta osmdesáttřikrát. Když to napočítám do pěti set, budeme se spolu ráno milovat. Tři sta osmdesát pět. Když vydržím do tisíce, bude mít orgasmus.


30 názorů

džejn
12. 01. 2010
Dát tip
Tak tuhle povídku hledám už dva týdny. Zaboha jsem si nemohla vzpomenout, která to byla a od koho...Super, moc se mně líbí! *

Elyon
08. 01. 2010
Dát tip
Pripadá mi to ako polovičný Rainman

Alojs
19. 12. 2009
Dát tip
souhlas s winterem. závěr je fajn, celé to tak nějak chápu, ale ač jsem to četl 2x - začátek, prostředek a konec - to jsou hmotnostně a konzistentně jiné kategorie... což může být samozřejmě záměr... ... zajímavá forma. padnoucí...

bestye
17. 12. 2009
Dát tip
sem se prostě musela vrátit.. ;c)

bestye
17. 12. 2009
Dát tip
ten závěr je fantastickej :c) právě proto, že to počítání znám, tak přesně vím o čem je řeč a musela jsem se usmát :c)*

MeTB
14. 12. 2009
Dát tip
Ono jako v podstatě všechno, co jsem kdy hodil na papír, nejpřesnější asi bude říct, že je to můj experiment. Čímž chci říct, že je to experiment dost možná jenom pro mě, protože ostatní už to zažili, četli, zkrátka "been there, done that". Baví mě, že to někomu připadá jako posun vpřed, jinému jako krok zpět. Jenomže já si prostě rád při psaní hraju a nejdu žádným určitým směrem, mě baví, když se můžu toulat formou i obsahem. Tady konkrétně mě třeba zajímalo, jestli se mi povede vytvořit...no, já tomu pro sebe říkám "iluze pointy" v textu, který žádnou pointu nemá (třeba už jenom proto, že mu chybí peripetie a podobně). Jindy a jinde mě zase zajímá, nakolik se dá povídka udržet pohromadě jenom opakováním motivů. A tak, ale já to nechci rozbvádět, není to zase tak zajímavé nebo objevné. Každopádně momentálně se snažím když píšu o trochu menší vykonstruovanost, proto tohle; možná je to moc, ale je to podle mě o něco živější, Uvidím, s čím si budu hrát příště a jak to dopadne. Dík za reakce.

bestye
14. 12. 2009
Dát tip
pěkně seřazené priority - pobavilo mne to :c)*

G_B_Show
14. 12. 2009
Dát tip
StvN: Tak to byla zbytečná reakce, teprve teď jsem si všiml, že účel zmiňuješ taky... sorry za vyrušení:)

G_B_Show
14. 12. 2009
Dát tip
StvN: Zajímavý, já naopak vnímám v jazyku posun. Oceňuju, že tenhle text neni napsanej klasickym MeTB stylem, kde každá věta zní jako výrok tesatelný do kamene (byť to mám rád). Charakter hlavní postavy by mi potom nepřišel věrnej. Na jednu stranu mohl MeTB text odfláknout, ale já doufám, že naopak vědomě určil styl. Což je tak trochu i otázka na autora:)

Janina6
13. 12. 2009
Dát tip
Není to nic obyčejného, nic, co by mě nudilo, o čem bych od první třetiny tušila, kam směřuje. Vyjadřování, způsob psaní, se mi velice líbí. To jsou důvody, pro které se mi povídka zdá lepší než mnohé jiné v tomto kole. Samozřejmě věřím a doufám, že kritici mají pravdu a umíš psát ještě mnohem lépe. Těším se.

StvN
11. 12. 2009
Dát tip
Diskuse mě každopádně zaujala o něco víc než povídka. Napsané mi to přijde tak jako hala bala, asi to byl účel, ale u tebe jsem byl zvyklý na větší preciznost.

MeTB
10. 12. 2009
Dát tip
No jo - píšu tam, že tak to začalo. Pak se to u toho hrdiny asi vyvinulo do horšího stavu. Ale přesně tak - je to jenom povídka, ne studie o OCD. :-) Dobrou a dík za kritiku.

katugiro
10. 12. 2009
Dát tip
Ale tvůj hrdina tvrdí, že jeho činnosti mají smysl, "protože pravděpodobnost nechápeme správně a všechno, co děláme, může ovlivnit cokoliv jiného." Nikde tam nebylo, že by se tím kompulzním chováním zbavoval nějaký úzkosti. No to je fuk, je to jen povídka.

MeTB
10. 12. 2009
Dát tip
Hm. Myslím, že OCD není jedna věc, že se projevuje různě a ty projevy do různé míry komplikují život. Ale obecně je to v tom, že se ti v hlavě opakují určité myšlenky, které se snažíš (často asi i nevědomě) potlačit; a potlačuješ je typicky tím, že se uchyluješ k rituálnímu opakování nějaké činnosti. A tahle činnost nemusí ani nijak přímo souviset s tím, co potlačuješ - třeba stojíš u vypínače a deset minut blikáš světlem, protože jsi ho "nezhasnul správně". Řekl bych, že lidi s těžkým OCD to nemají v životě vůbec lehké; kór proto, že to prostě nejsou blázni, kterým by ruplo v bedně a nevěděli by o sobě, ale prostě mají hodně těžký "mentální tik" a zasekávají se. Ale tak já nejsem expert přes OCD, třeba to tu někdo objasní líp.

katugiro
10. 12. 2009
Dát tip
Jenže o tom právě mluvím, že OCD je něco jiného, než co v té povídce popisuješ. Tvůj hrdina je přesvědčený, že když něco udělá, v důsledku toho se stane něco jiného. Nemůže spát, tak se dívá na svojí holku a počítá nádechy. Ne že nemůže usnout, protože musí počítat. Nijak tam není naznačeno, že by trpěl takovou tou typickou formou jako přehnaným kontrolováním, proto nechápu, proč nemůže odejít z bytu. Já nevim, třeba se i tohle k OCD řadí, ale přijde mi to divný.

reka
10. 12. 2009
Dát tip
Jo, přesně tak, Podivuhodný případ se psem (nevěděl jsem, jak je ten název česky, dík). Mimochodem, fakt dobrá kniha, doporučuju. Já jsem měl za to, že Monty Hallův problém je opravdu hodně známý, ale možná to byla jen náhoda, že jsem o něm tolik slyšel. Pamatuju se, že před lety mi o něm vyprávěl táta, pak jsem o něm pozdějc četl v té knížce, pak jsem o tom slyšel na rádiu v pořadu o vědě, a pak to ještě prohodil některý z mých kamarádů jako takovou zajímavost. Ale možná máš fakt pravdu ty, že o tom moc lidi nevědí, a já měl jen štěstí (nebo smůlu) o něm často slyšet.

MeTB
10. 12. 2009
Dát tip
Reka: No, je vidět, že máš načteno alespoň o knihu víc než já. Jestli je to do češtiny přeloženo jako Podivuhodný případ se psem, tak jsem o tom slyšel a bylo mi to doporučeno. Ale fakt byl Monty Hallův problém miliónkrát rozebraný? A já měl za to, že to není obecně příliš známá věc. :-) Katugiro: Tak se zkus zeptat někoho s těžším OCD, jaké to je. Když jsi na tom špatně, nepovede se ti ani zhasnout světla nebo vypnout vodu, aniž by ses dvacetkrát vrátil a nezkontroloval to po sobě.

reka
10. 12. 2009
Dát tip
Hodně se mi líbí ta báseň, na kterou odkazuješ. Oproti ní je tvůj text pro mě jen dost slabým odvarem, zbytečně upovídaným, přitom nic moc neřekne. Místama mi dost připomínal A curious incident of the dog in the nighttime, včetně počítání červených aut a (už snad milionkrát rozebraného) Monty Hallova probému, ale zatímco v té knížce je to součástí textu a má to nějaký význam, tady ne. Psát o bláznech holt není lehké.

katugiro
10. 12. 2009
Dát tip
Líbilo se mi, jak je to napsaný, za to tip. Ale za celou dobu jsem nepochopil, proč nemůže půl hodiny odejít z bytu. Přijde mi, že mícháš dohromady různý poruchy. *

Winter
09. 12. 2009
Dát tip
Připadá mi to značně nekonzistentní, rozhárané, ale chápu, že to má asi určitou cenu.

jamoyce
06. 12. 2009
Dát tip
Není to špatný, ale dost jsem se u toho nudil. Kdybych neviděl jazykový neobratnosti ("tři dveře", "dívám se na ní" apod.), tak bych snad na tu hru přistoupil.

MeTB
03. 12. 2009
Dát tip
Jo, souhlasí, proč ne. Omlouvám se, že reaguju pomalu, ale nevím, kde mi hlava stojí. Díky za chválení. GB: Všiml jsem si, že sem dáváš poslední dobou hodně povídek. Těším se, že si je pročtu, snad najdu do Vánoc čas. Salut.

StvN
02. 12. 2009
Dát tip
Souhlasí autor s nominací?

Janina6
02. 12. 2009
Dát tip
Tohle mě hodně bavilo. Zarazilo mě jen "To je tak, máte tři dveře" - volila bych "troje dveře", jinak se mi četlo dobře. StvNe, mám tady jednu nominaci do soutěže Povídka měsíce.

G_B_Show
02. 12. 2009
Dát tip
Tyhle hry mě taky nikdy úplně neopustily. Moc se mi to líbilo. Věrohodnej jazyk, přehledný myšlenkový postupy, který jsou umně narušovaný asociacema. Minimálně ve stylu držíš laťku pořád hodně vysoko, ne-li dokonce výš než obvykle*

G_B_Show
02. 12. 2009
Dát tip
Tyhle hry mě taky nikdy úplně neopustily. Moc se mi to líbilo. Věrohodnej jazyk, přehledný myšlenkový postupy, který jsou umně narušovaný asociacema. Minimálně ve stylu držíš laťku pořád hodně vysoko, ne-li dokonce výš než obvykle*

líbí se mi to... nic oduševnělýho ze mě nejspíš nevypadne, ale musím říct, že takhle výstižnej náhled do myšlení někoho s OCD jsem už hodně dlouho nečetla;)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru