Z pocitu volnosti...

Miluju svůj klid.

Sedět si ve velkém, pohodlném z modré kůže křesle a nic nedělat.

Čtvrtek jedinej den kdy mám svůj klid.

Sedět zabalená v dece, s rozmazanou řasenkou jíst malinové musli a poslouchat sentimentální písničky.

Po krku mi teče pramínek vody z čerstvě umýtých vlasů zabalených ve velikém ručníku.

Bavit se s lidma s kterýma jsem se dlouho neviděla, nebo dlouho neuvidím.

Cítím jak se do mě dere pocit štěstí a já nechám ať se rozvine od brady až

po konečky prstů.

Začínám se smát. Přesně nevím čemu, ale bude to asi z pocitu volnosti?!