A PROČ

Jít až na konec světa

a tam, kde skončí tahle věta,

tam spadnout do propasti,

ktará mi navždy bude strastí.

Ale kde končí

a kde začíná svět,

hlava se mi točí,

mám v ní milion tázavých vět:

Proč je vesmír nekonečný

a proč život není věčný,

proč nalétáme jako ptáci,

proč máme pořád jenom práci.

Proč nás oheň popálí,

proč vločka rozpustí se na dlani,

proč na trávě kvete rosa,

proč ve sněhu nejít bosa.

Proč jsou nemoce a hoře,

proč jsou slaná všechna moře,

proč se války bojují

a národy proti sobě spojují.

Proč neotvírat věci dnem,

Proč si nežít vlastním snem?