Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Procitnutí do ničeho

24. 03. 2010
0
0
984
Autor
Gadeiros

Spoutaná paprsky slunce,

šiji již nekryje stín touhy

povadlé v tisíci zoufalých gestech

tebe samé a v komsi jiném ztracených

Procitla jsi, ale spánek tvůj milosrdenstvím byl

Zoufáš si, ztrácíš poslední zbytky do šeda zahalené naděje,

ale kvůli čemu tvé oči protrhly hráz apatie, netušíš

A tušit ani nemůžeš

Duše nezahálí a nejsvětější trojicí světa vezdejšího: touhou, milosrdenstvím

a láskou zhmotnělým žalem

se jala otupění přeměnit v radost

Ovšem ve smíchu ukryt je konec

a závan zkaženého vzduchu zhasil vše v dobré víře započaté

a ve špatné beznaději ukončené

Spálena skrz naskrz, vně i uvnitř

Povadlý leknín vody hořící nezkolébal

a trnovou korunu z pestrobarevného kvítí

nosí všichni ti, kdož sebe sama hanobí

a přesto králi jsou

 

Neproklínej, na to pozdě již

Doufala jsi a za to je jediný spravedlivý trest -

Probuzení


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru