štěstí

Žijeme celistvě, myslíme a cítíme vždycky jenom v pár rozměrech, které stačíme svými pomalými vzory zachytit:-) Ale aspoň že semtam někdo v mysloběhu zakopne a zůstane chvíli zírat do zrcadlivého průhledu. Možná, kdybychom žili déle nebo intenzivněji, vnímání i uvažování by se posunulo právě tamtudy:-)

Být šťastný i nešťastný a nezáviset na tom... máš pravdu,děkuju* Občas na to zapomínám a vidím věci moc černobíle.Teda možná spíš naopak, uvědomuju si to jen málokdy, ale o to zřetelněji...no, prostě dík.

Porozumět co nejvíc ději pochopit, že pocit štěstí je jen prastarý indikátor prachu cesty, která mnohokrát vedla k opakování téhož životaběhu Být šťastný i nešťastný a nezáviset na tom. (Myslím, že tím, jak píšeš, můžeš zesílit a jít i jinam)

máš recht...nevíme, co vlastně chceme...ale nevědět to ve dvaceti je jiné než třeba ve třiceti, čtyřiceti...někdo to neví celý život...mu štěstí uniká

ta předposlední řádka....jo, teď bude těch hezkých rán víc a víc:) *

občas i nacházíme...:-)

ano, musí se něco stát...