prsty lepkavé pryskyřicí
ústa plná voňavých chutí
zmatený rozum a smysly
tak krásné je to procitnutí

o čem si povídat? o čem být potichu?
klopýtat chodníkem z kořání
chvílemi do pláče a hned i do smíchu
jaro je koncert na přání

duhovky se ti zelenají
ač byly temné, plné mystiky
už záhy budou zlatě blankytné
zářivě skvoucí, jak bývají dny v máji

rok mění se a ty se měníš s ním
jaro i léto, podzim, zima
je štěstím mít po celý čas
tvou proměnlivou krásu před očima

pátek, 2. dubna 2010