POCIT ZE KŘTU

POCIT ZE KŘTU

Jak kněz, možná nevědomky káže, "s bohem běž,"

když nutí slepě svoji víru křičí, „no tak věř.“

„Nekřtěný je pouhý pohan,“ volá do nebes.

„Vnukne vám svou velkou sílu jak zítra tak i dnes.“

Odpor získám oči mluví hněv svůj přemáhám,

s myšlenkou snad krutou trochu si v duchu pohrávám.

Nechce se mi klečet tady ruce spojené,

oltář zlatý bílé svíce k nebi vztyčené.

Falešný tón z jeho hlasu při zpěvu tu zní,

prý blíž jsi k bohu v kostelíku on tu s tebou bdí.

Nevěřím mu ani slovo pochybuji snad,

bez kostelů bez kadidla má nás stejně rád.