Nikdo se nedívá

To napětí mezi náma

by pokořilo i králíčka Duracella

přenášíme ho bez drátů

stačí nám oči, na co stožár

Jediné štěstí je

že se nikdo nedívá

Náhodným dotekem

vyhazujeme pojistky

mezi nevinně setkanými kůžemi

to jiskří jak vytuněná prskavka

máme jenom štěstí

že to nikdo nevnímá

Mluvíme spolu

a ostatní slyší jen slova

a my

my slyšíme vzdechy, slyšíme vzrušení

slyšíme tlukot našich srdcí

a přívalové vlny naší viny

Všichni ostatní snad

nemají uši

Co jiného můžeme dělat

než se dál tvářit že jsme taky slepí

a čekat až mezi náma jednou

vybuchne Černobyl