Ty a já

Dívej, růže tvá rozkvétá,

motýlů pár se tam prolétá.

Jeden můj, druhý tvůj,

prosím, při mně stůj,

ti dva motýli jsme

ty a já.

Dva stromy na louce viděl jsem,

dva stromy, měly však jeden kmen.

Nejdou už rozdělit,

bez sebe neumí žít,

stejně neumíme

ty a já.

Těch příběhů je ještě dneska plný svět

a všechny jsou jen o nás dvou,

ale když jsem s tebou jsou jen kupou prázdných vět,

jak Romeo vidím jen v Julii spásu svou.

Mráčky dva plují si oblohou,

cestu k sobě najít nemohou,

když pak spojí se v mrak,

štěstím začnou plakat,

stejně šťastní jsem vždy

ty a já.

O dvou andělech zraněných vím,

každý s jedním křídlem andělím,

Přesto však poletí

ty a já.

Těch příběhů je ještě dneska plný svět

a všechny jsou jen o nás dvou,

ale když jsem s tebou jsou jen kupou prázdných vět,

jak Romeo vidím jen v Julii spásu svou.

Jak slovník beze slov,

jak moře bez svých vod,

bez obrazu rám,

prázdný rám,

jak slunce bez nebe,

tak si bez tebe připadám

Jak básník ve verších,

jak malíř v barvách svých

v tobě duši svou mám,

v tobě se ukrývám.

nejhezčí píseň zazpívám.

Tebe si zazpívám.