Zapomínání

Vlnolam smutku a záplavy slzí

Slova co zabíjí a taky mrzí

Nenávist, která Tě drásavě svírá

němý křik, bezmoc a bezduchá víra

Lži navlečené na tenkém provázku

bez špetky jistoty a vážných závazků

Své nitro vyprázdnit – všeho se vzdát…

jen proto, že už mě nechceš mít rád

Tak jsme tu kopali pro lásku hrob

co dřív nám stačilo, není už vhod…

Jak se to říká: s jídlem roste chuť

neházej kamenem – sám sebe suď

Vzpomínky – dotěrné, pálí a bolí

jak když čerstvou ránu posypeš solí

Polykám pilulku hořkosti – čas

prý sejme tu tíhu z něj, ze mě – z nás…