Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Voděnce

10. 02. 2002
4
0
1237
Autor
cvrček

...je to trošku smutná vzpomínka na prázdniky roku 2000... myšlenky a básně pro Voděnku... asi před rokem touto dobou jsme si dali podruhé sbohem...

Zbláznění

Asi se večer nebudu mýt

nechci smýt tvou vůni na své tváři

Zapadli jsme do sebe

jako dvě kostky ze stavebnice

Tentokrát jsi to, Amore

trochu přehnal!!!

Ten šíp letěl příme do srdce

A NEJDE TO VEN

 

Dávání

Dávám ti všechno

co mi patří

všechny bratříčky stromy

které jsem potkal po cestě

a jako jeden z nich

jako tvůj strom

tě zahalím do svých větví

Nám bláznům totiž patří

celý zbytek pozemského ráje

 

Voda

Jsi VODA

která mi protéká mezi prsty

Jsi VODA

když se dereš ze svých břehů

a celého mě zahlcuj

Jsi VODA

padající v bouři z nebe

chladící mé zmatené tělo

 

Tvá vůně

Cítím tady tvou vůni,

vonící lidi jsou svůdní.

Ty jsi taky svůdná,

jsi hluboká, jak studna.

Je to vůně tvého těla,

proč by ses víc vonět měla?

Je to vůně tvého těla,

je úžasná a skvělá.

 

Chci tě, holka, dostat

a chci se ti i dát.

 

Co jsem

Jsem život

tlukoucí srdce

hladící dlaně

nejsem jen tvůj blázen

rádio pro pobavení

radši bych mlčel

nejsem jen náplast

na tvoje rány

kamarád, co tahá z depresí

Jsem chlap, co tě miluje

jako žádnou předtím

Dotkni se mě

obejmi mě

líbej mě

Je ve mně víc života

než ve Tvých uschlých růžích

Prosím

vyhoď ty staré uschlé růže

Teď jsem tu já živý

živý pro tebe

 

Najednou přítel?

Řekla jsi mi: NE

Řekla jsi mi: Buďme přátelé

Proč tvé ne ve mně nic nezměnilo?

Kdysi jsem se dokázal otočit

a beze slova odejít

z života dívky

která mě milovala

ale měla jiného

 

Teď s tebou to nedokážu

stejně budu zamilován

stejně tě budu milovat

když ne šťastně

tak nešťastně

 

Láska buď je anebo není

a teď je

 

Naděje

Prosím

dej mi naději

že mě budeš milovat

třeba za padesát let

třeba za padesát dní

třeba za padesát polibků

 

Ironie

Chceš život bez větší námahy?

Chceš milovat se s horou svalů?

Tak potom si odjeď do Prahy

v masce ukrytého žalu…

 

Buď čím chceš

ale buď moje

 

Počítání

Jednoduché počítání

S tebou šťastný

bez tebe ani náhodou

Nic mě nezajímá

ani ruch hospod velkoměst

ani samota klášterů

Pořád se ve mně ozývá

ty Ty TY

vidím Tvůj stín v palici

 

Milosrdná lež

Možná zase odjedeš

Zase budeš marně rvát

kostičku do kruhového otvoru

Zapomeneš na planetu malého prince

Víckrát už mi neříkej

že jedeš za kostičkou

už nechci víc trpět

a tajemství jsou někdy milosrdná

 

Jsi

Zažil jsem příliš mnoho příběhů

Ty nikdy nebudeš jen mým příběhem

Jsi dívka

která se mnou lezla na stromy

která mi usnula v náručí

která se mnou tančila v dešti

která přitom zmokla na kůži

která se mnou sháněla hřebíky k ukřižování

která překročila své vlastní hranice

která vstoupila do mého vnitřního vesmíru

Jsi růže

z mé planety

 

Stesk

Připlujte, mraky

a ukažte mi její tvář

Mluvte, bratříčci stromy,

ať slyším její hlas

ve vašem šumění

Větře

přivaň mi její vůni

A ty, vodo,

celého mě pohlť

 

Pomoc

Už nepomáhá buben

housle ani kytara

Jedinou náplastí

na díru po tobě

jsi TY

 

Najednou

Stačilo pár dní…

… najednou jsem zase sám a není to příjemný

… najednou mi chybíš ke štěstí

… najednou se zase rouhám bohu

vždyť mi vzal to nejcennější

… najednou mě nezajímají

kolemjdoucí krásné dívky

… najednou nás vidím v každých milencích

loučících se na perónech

… najednou je Olomouc plná červenočerných brouků

s indiánským ksichtíkem na krovkách

… najednou každý déšť svádí k tanci

… najednou každý kompot

chutná švestkovým polibkem

… najednou mě každý strom zve do svých větví

… najednou vím, jestli doleva či doprava,

ale nevím co z životem

Bylo toho moc najednou.

 

Možná

Možná zas někdy budu

bláznem rozdávajícím

fantazii

radost

a energii

Možná můj žas spláchne voda

brečící z nebe

Možná jej spálí oheň

na prach

Možná moje láska k tobě

utopí vodu

a spálí oheň

 

Sílu

Potřebuji nabrat sílu

“Já už to neunesu

uteču do lesů

já tam zalesu

a už nevylesu”

 

Blízkost

Nikdy nezapomenu

jak ti to slušelo

v modrých šatečkách

na pozadí zlatohnědého obilí

na tvou záři

ladící s modrou oblohou

nezapomenu na něžnosti ve stanu

na tvou blízkost

v mrazu a v dešti

 

Svetr

Šla jsi se projít

pak jsi zabalila spacák

stan

přehnaně hodná a odměřená

dalas mi vybrat ze tří lístků

a já si vybral dvojku

-zas ten druhý

A pak jsi mi vrátila svetr

A PAK JSI MI VRÁTILA SVETR

ještě voní tvou vůli

Jsou chvíle

kdy i muži tajně brečí

 

Budu

Budu čímkoliv chceš

jen abych ti byl nablízku

Budu tedy i tvým přítelem

když si to přeješ

 

Dobrou náladu

Řeklas´ mi: Vem´ si dobrou náladu

Řeklas´ mi: Vem´ si dobrou náladu

jenže já mám zas ten blbej pocit

jako když´s odjela tenkrát v noci

za svým milencem do velkýho města

zas nejsem tvůj první, ale jeden ze sta.

 

Já mám mít dobrou náladu…

… zepředu i zezadu

Já mám mít dobrou náladu…

… máš hlavu plnou nápadů

Já mám mít dobrou náladu…

… zepředu i zezadu

Já mám mít dobrou náladu …

… a pohodičku, pohodu

 

Náhle

A pak se vše změnilo

Ty ses zbavila svého

chvílemi příjemného trnu

Zářilo z tebe štěstí

a naděje na něco nového

Byl jsem blízko

byl jsem velmi blízko

Jak krásné byly tvé

medovinové polibky

Jak krásná tvá

bezstarostná blízkost

 

Proč?

Odháníš mě

a přijímáš na milost

odháníš mě

a pak mě chceš

odháníš mě

přijímáš

odháníš

chceš mě

oháníš

přijímáš na milost

TAK SE ROZHODNI

 

Kruh

Rozloučení

rozchod

radost

štěstí

spánek

smutek

Začarovaný kruh

do kterého nahlížím

se kterým neumím

a nemám právo hnout

 

Chceš svobodu?

Jsi moje a nejsi

jsi moje

a nejsi

Přál bych ti samotu

volnost a svobodu

Znám ten úžasný pocit

Opět nedělám, co bych měl

Ale kdo ví, co je vlastně dobré?

Moc se se mnou nebavíš

Neřešííít

Klííídek

 

Průnik

Boří se hráze

a voda se valí ven

jaký to krásný pocit

vznášet se nad tím

nechat se pohltit

jak je krásné

pocítit průnik

dvou živlů.

 

Odloučení

Každé ráno se probouzím

a čekám na pošťačku

Ta nemilosrdná soudkyně

mě usvědčuje

že jsem nejistý

že nechci

abys trpěla

kvůli naši zážitkům

že nechci

aby to skončilo

Čtu si básně Kryla

vzpomínám

doufám

trpím

 

Že by znova?

Uprosil jsem telefon

a on mně vyslyšel

a přinesl mi tvůj hlas

Nevím, co se s tebou měsíc dělo

Jak blahodárné je však někdy

milosrdné mlčení.

A teď jsi tu znova

tady v mým uchu

Že by tedy znova?


cvrček
04. 02. 2003
Dát tip
Děkuji za přečtení...a taky za pochvalu, již dlouho jsem nic sem nenapsal, ani nebrouzdal po netu...možná sem opět dám nějaké ty "výpisky z deníku". Možná sem dám spíše něco z mých nových pokusů. Každopádně jsem rád, že se právě toto líbí, protože je to prožité, protrpěné, i když je to minulost...

gretka
03. 01. 2003
Dát tip
úžasné, plné citu, porozumění.. a taky tak dlouhé, aby to stálo dočíst až do konce.. :)

Gíta
25. 02. 2002
Dát tip
Moc povedené,snad Tě to nenaštve...troufám si říci jen...zažívám podobné.Tvá tvorba je hezká a čtu ji vždy s potěšením(skoro)

cvrček
13. 02. 2002
Dát tip
Astalavista, Konstans: Děkuji za opravu pravopisných chyb (mea culpa, mea maxima culpa) Materula, Mnoucek, Drakkan: Děkuji, že jste pochopili

Mnoucek
12. 02. 2002
Dát tip
:-)

Čmelák
10. 02. 2002
Dát tip
Souhlasím s Drakkanem :o)))

Astalavista
10. 02. 2002
Dát tip
No, abych ti pravdu řekl, nafackovalo mi to hned v první sloce, kde mi nebylo jasné, jestli se nebudeš mít nebo mýt.Resp. mi to bylo jasné, ale nebylo mi jasné, jak si to mohl takhle obrátit. No nic. Navíc spousta obrazů se mi zdá dost povrchních, známých. Chtělo by to nějakej impuls, zlom, čerstvej vítr do plachet, aby to bylo ono.

Co jsem.. ... nemá tam být... nejsem jeN tvůj blázen ? :-) jináč..viz Astík:-)

Drakkan
08. 01. 2002
Dát tip
0/5 +T uffff...neodvažuji se tohle dílko hodnotit a to sice...je přílšiš dlouhé...možná namítneš že taková Láska si to zaslouží, že napsat něco "obyčejného" by bylo špatné...ale pravdou zůstává, že málokdo to bude číst celé... a kdybych měl psát konkrétně co se mi líbí, co ne...bylo by to na pár stráněk..je tam spousta krásných metafor, obrazů...je tam všechno co by mělo být a na druhé straně je tam spousta věcí, která mi vadí, či se mi prostě nelíbí... Každopádně si toto dílko zaslouží úctu...už jen kvůli takové délce...a Lásce v něm obsažené...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru