Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+14 neviditelných
EFEKT SNĚHOVÉ KOULE
datum / id16.12.2010 / 373604Vytisknout |
autorLan
kategorieMiniatury prozaické
upřesnění kategorieROMANTIK
sbírkaČrty mých emocí,
zobrazeno3776x
počet tipů12
v oblíbených0x
zařazeno do klubůROMANTIK,
Prolog
Trochu sněhu v dlani, malá koule, a cestou ze zasněženého kopce nabalují se další a další sněhové vločky...
EFEKT SNĚHOVÉ KOULE

Sněhové vločky se snášejí z oblaků lehoulinké, křehké. Dlouhá cesta z nebe na zem vykresluje ledové krystalky do zázračných tvarů a každá vločka je stejně jedinečná, jako otisk lidské dlaně. Najít dvě stejné je nemožné.

Stojím v bílém teplém županu na zahradě, vločky se snášejí zlehounka do smrkové a břečťanové zeleně, dopadají na houpačku mezi meruňkou a třešní, na stříšku zahradního altánku.

Ledové, a přece působí tak teple. Vyvolávají vánoční pocit. To zářivé blikající ozdoby nedokážou.

Zázračnost ornamentů zahlídnu jen na kraťoučký okamžik, šestihranná krása se rozpouští hned jak se dotkne tepla mojí dlaně. Něžně křehký půvab sněhových vloček je bezbranně pomíjivý.

Chumelí celý den a noc. Ráno vyjdu jásavě do závějí bílé zahrady, vločky stále padají, nastavuji jim tvář...

"Takový výraz neexistuje, který by popsal tu křehkou něhu..." pomyslím si, když zaslechnu ten zvuk.

Uhybám na poslední chvíli. Zahradní altánek se s hlomozem kácí.

Pod tíhou sněhových vloček.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

24.12.2010 00:03:49dát kritice tipjejdavilda
Nebav sa s ním, už ani tu kozu neuhlídá*
20.12.2010 16:00:04dát kritice tipStvN
Mluvíš o emocích -> obsahu a až někde v zadu pro tebe existuje něco jako styl, syžet etc.

Já to mám naopak. A text ostatně také. Čtenář se nejdříve dostává ke stylu, syžetu atd. a pak až k obsahu, potažmo emocím.

Píše se to i na té wikipedii:

- čtenář na základě syžetu rekonstruuje fabule, kdežto autor vychází z fabule a směřuje k syžetu



Takže obsahově jsou ty dvě miniatury na stejné úrovni, de facto jsou obsahově velmi prosté, ale styl je to, co jim dodává nějakou krásu a lépe jsi napsala tu z dětství. To je to, co jsem chtěl říct.
20.12.2010 14:42:57dát kritice tipLan
StvN, na Tvoje připomínky reflektuju, žádný z mých textů jsem zatím neuzavřela jako definitvní.
Ale to neznamená, že se všemi Tvými připomínkami souhasím.

Jinak co se týče těch dvou miniatur, tak to je bez debat.
Vločkový příběh se mi přihodil před pár dny a jen něžná krása vločky, která nikomu nemůže nahnat strach, v kontrastu se shlukem vloček, které mohou zabíjet, mě inspirovala k zachycení těch okamžiků v miniatuře.
Kdežto bezmoc, kterou jsem pocítila v dětství nezapomenu. Ta mě ovlivnila na celý život.
20.12.2010 12:10:14dát kritice tipStvN
Jenže já nesouhlasím s tím, že stačí, aby text vyvolal nějakou vzpomínku nebo myšlenku. To je děsně primitivní. To říkají ti, co neumí psát, protože každý potřebuje nakonec najít důvod pro to, co zrovna dělá a nikdo si nepřizná, že dělá něco špatně.

To je ostatně zásadní potíž, které je kritik vystaven. Autoři jsou v drtivé většině případů přesvědčeni, že to napsali dobře.

Fajn. Pak ale není prostor pro polemiku. Nad čím chceš polemizovat, když je pro tebe text hotový, je správný a ty de facto jenom potřebuješ sebe a ostatní přesvědčit o tom, že tomu tak skutečně je?

Tenhle text není zdaleka tak dobrý, jako ten druhý, který jsem od tebe včera četl. Umíš si to přiznat?

Jinak obsahově neříkám přece nic jiného, než ty:)

Ženská jedna.
20.12.2010 08:38:51dát kritice tipLan
A!PS

StvNe, pokud se ale bereš za solidního kritika, vět jako:
"Aha, já zapomněl, že jsi ženská. Tak to sorry."
či
!...bereš to pocitově. Tak proto si asi nebudeme moc rozumět."
by ses měl vystříhat. Tady nejde o to, abychom si my dva rozuměli, ale abychom dokázali polemizovat nad textem, pokud se naše nározy na něj rozcházejí.

Myslím, že stejné jako napsal Oldjerry o básních:

"Pokud ve vás báseň probudí nějakou myšlenku, vzpomínku, nebo pocit - nepsal ji autor zbytečně a tudíž ani špatně."

platí i o prozaické miniatuře. :-)
20.12.2010 07:56:46dát kritice tipLan
StvNe,"Ani nevíš, o čem jsi psala"...tak tos borec, takhle si troufat hodnotit.
Polopaticky tedy:
Já psala o zkázonosné síle, kterou dokáže vytvořit spojení množství neskutečně lehkoulinkých křehoulinkývh vloček. :-)))) O jednotě, ve který je síla, potažmo i efetu sněhové koule (snowball effect):-)
20.12.2010 05:41:19dát kritice tipStvN
Ani nevíš, o čem jsi psala:)
Necháme toho. Podle mě buď nechceš nebo neumíš nad textem přemýšlet. Jak jsi napsala níže, bereš to pocitově. Tak proto si asi nebudeme moc rozumět.
19.12.2010 22:25:02dát kritice tipLan
Vločka na zřícený altánek taky možná dopadla. O ní ale já nepsala.

Jojo vím...východní myšlení!:-)
19.12.2010 22:08:44dát kritice tipStvN
Dává to smysl, jen to chce přemýšlet tak trochu východním způsobem. Každopádně ty tři mé řádky vystihují to, co jsi napsala ty a myslím, že dokonce přesněji. To jsem tím chtěl naznačit.
19.12.2010 21:58:07dát kritice tipLan
Proč? Nedává to žádný smysl...ale myslels to jen jako ukázku, pochopila jsem.
19.12.2010 20:25:08dát kritice tipStvN
Proč by tě to mělo zaskočit?
19.12.2010 20:11:58dát kritice tipLan
StvNe, jaks mohl zapomenout? Ženskost!...stěžejní v mých textech.
Ale nezlob se na mě...já se na tu haiku podívám.

To jen Tvá rychlovka:

vločka dopadla
na zřícený altánek
pod nímž nestojím

mě trošku zaskočila.
19.12.2010 20:04:16dát kritice tipStvN
Aha, já zapomněl, že jsi ženská. Tak to sorry.
19.12.2010 19:58:16dát kritice tipLan
StvNe, děkuju. Tu haiku ale raději studovat nebudu.
Stejně jako studovat jakoukoli formu psaní. Moje potřeba je jen vypsat se ze svých pocitů a když někoho svými texty oslovím...
19.12.2010 19:50:03dát kritice tipStvN
Lehká vločka, která svou tíhou zboří altánek, to má podle mě hodně blízko k haiku. Jenže haiku je o hledání způsobu, jak to co nejlépe napsat na co nejmenším prostoru.

Třeba:

vločka dopadla
na zřícený altánek
pod nímž nestojím

i když to asi ode mě není úplně povedené.
19.12.2010 19:39:03dát kritice tipLan
Ach StvNe!...nevím, jak přemýšlejí autoři haiku.

A svítivé blikající ozdoby? Blikající mi přijde málo. Můžu to nahradit zářivé.
19.12.2010 19:17:35dát kritice tipStvN
Přemýšlíš podobným způsobem, jakým přemýšlí autoři haiku. Bohužel však ještě nejsi tak docela zručná v rozeznání co je a co není důležité a tady u tohoto textu dokonce ani jeho vrstvení není tak úplně povedené.

Přemýšlím, jestli může něco blikat, aniž by to svítilo. Spojení svítivě blikající mi přijde, no prostě strašné.
19.12.2010 17:55:08dát kritice tipLan
Daugere, děkuju! a...není to to podstatné... ale vločky mají většinou tvar šestiúhelníkový...taková je skutečnost. Prý.
18.12.2010 18:13:07dát kritice tipDouger
zajímavě popsaný sníh a v tom i vločky a náhode v podobě štěstí=) Jinak: šestihranná krása se rozpouští hned- vločky jsou většinou osmihranné, ale to je jenomtaková rejpavá zkutečnost, která nikterak neovlivňuje můj názor na toto dílo. t
18.12.2010 14:32:25dát kritice tipLan
Ostrichu, Bod zlomu si přečtu. Díky.
18.12.2010 14:31:42dát kritice tipLan
Baabo, i Hartea si půjčím. Děkuju nejen za tipy knižní.
18.12.2010 11:52:36dát kritice tipOstrich
doporučuji M.Gladwella - Bod zlomu :-)
16.12.2010 15:06:58dát kritice tipLan
Vystihlas to, Renegátko. A mě napadá, ne poprvé, že se k Tobě Tvé písmácké jméno vlastně nehodí.
16.12.2010 15:01:52dát kritice tiprenegátka
skoro vražedná krása*
16.12.2010 14:49:06dát kritice tipMarkel
jemná, něžná, i ten konec, mám humor ráda - T
16.12.2010 14:40:41dát kritice tipbaaba
...text se mi líbí moc***
Přidám svou trošku do placu. Krom výše jmenovaných se mi jako povídkář hrozně líbí Francis Bret Harte a Federic Forshyt (byť povídka není jeho hlavní obor)
:)
16.12.2010 13:42:14dát kritice tipEdvin1
Mohu jen doporučit.
16.12.2010 13:34:05dát kritice tipLan
Edvine, jmenuješ samé moje oblíbence. Toho Hemingwaye si znovu půjčím. Doma ho bohužel nemám.
16.12.2010 12:46:13dát kritice tipEdvin1
Lan: Ať je naše nadání sebevětší, a snaha sebevražedná, kvalita toho, co píšeme, se vždy bude lišit. I kdybys mne jednou zklamala, napsala jsi už tak mnoho dobrých textů, že o tom, že umíš a makáš!), pochybnosti nemám a mít nebudu.
Jen se kriticky podívej na soubory povídek uznávaných autorů - každá je jiná, a jedna z nich je vždy ta nejlepší. Nedávno jsem si opětně přečetl Nerudovy Povídky malostranské, předtím 49 povídek Hemingwaye, a ještě předtím Římské povídky Moravii,a taky povídky Gellnerovy. Vždy a bez vyjímky jsem mezi nimi objevoval jednu jedinou, jež převyšovala ostatní, a pár takových, o kterých se mi zdálo, že by je tam autor neměl vůbec dávat. Nebudu je jmenovat - "krása je v očích pozorovatele", čili každý máme jiný vkus. Jen jednu zmíním: Pan doktor a paní doktorová - nejlepší, jakou jsem kdy četl.
Atd. O tom by se dalo povídat do večera...
16.12.2010 12:34:03dát kritice tipEdvin1
blbka: Existuje ještě jedna možnost, jak se proti krádežím nápadů zabezpečit: Nenosit nápady ani v hlavě, ani po kapsách, nýbrž je IHNED sepsat a hodit na Písmák. Nevadí, že to zprvu nenapíšeš dobře - naštěstí se to tady dá opravovat (nejsme na Saspi).
Na druhou stranu je třeba mít na paměti, že mnohé z toho, co nás napadá (a my přitom žasneme nad svou genialitou či fantastickou nápaditostí), vůbec originální není, a někdo to už někdy před námi sepsal, ale my jsme příliš málo sečtělí, abychom to věděli. Holt, "není nic nového pod sluncem," jak pravil Kazatel před nějakými snad 3000 lety. S tím se ovšem musíme smířit.
Viz také mou poznámku výše.
16.12.2010 12:33:10dát kritice tipLan
Edvine, právě Tebe bych zklamala nerada.
16.12.2010 12:22:30dát kritice tipEdvin1
V kterémsi jazyce existuje rčení: "Uhladit k smrti." Poláci říkají: "Co za dużo, to niesmaczne!"
Což je blízké českému: "Čeho je moc, toho je příliš." Němci: "Zu viel von dem Guten." (Příliš toho dobrého.) atd.
Pak je zde příběh o ženě, vynikající kuchařce, jež krmila muže tak, až praskl. (Návod na dokonalou vraždu?)
Paralel, dobrých i méně dobrých, ke Tvém zážitku v zasněžené zahradě by se našlo jistě mnoho.
Přesto působí Tvůj příběh originálně - zprvu jsem si myslel, že budeš ke konci trapně smutnit kvůli pomíjivosti všeho krásného, včetně života jako takového. Nezklamala jsi mně.
16.12.2010 12:00:51dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Pardon, blbka. Blubka je Sergej :-))
16.12.2010 11:59:13dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Pro blubka:
> ...nějakou zkušenost a radu pro nás začátečníky.jak se bránit proti kradačům nápadů...

Jistá možnost spočívá v taktice psát takové hovadiny, že je nikoho ani nenapadne ukrást. Zesílením ochrany je pak psát tak, aby to nikdo ani nečetl. Třetí stupeň spatřuji v kódování? A čtvrtý? ... asi psát černou tužkou do komína.
16.12.2010 11:54:29dát kritice tipLan
Blbko, napiš o své padající sněhové kouli. Já ti tip dám.
Jinak mi to mrzí...efekt vynalezených vynálezů ve stejnou chvíli na různých kontinentech...
16.12.2010 11:45:16dát kritice tipLan
Lakrov, bohužel taky. Věř všemu, co píšu, k jinému než poetickému opisu mi chybí fantazie.
16.12.2010 11:44:40dát kritice tipblbka
No, tedy teď já ubohá, nevím, co mám dělat, tady snad člověku ukradnou nápad i z hlavy, nikde jsem si neudělala ani poznámečku...chtěla jsem o padající sněhové kouli napsat...na autora se tedy zaměřím, to ať se nezlobí, jestli nemá nějakou extra špionáž budoucího století ...čtení múz a nápadů pro Písmák z mozku? Nebo ze srdce? Nemáte, prosím, nějakou zkušenost a radu pro nás začátečníky.jak se bránit proti kradačům nápadů..teda tip nedám...no...co teď mám psát...
16.12.2010 11:43:22dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
...takže podle skutečné události; a ... Panna Marie? ;-))

pomíjivě bezbaranná... je takové neotrkané (po beránčím) :-)
16.12.2010 11:40:25dát kritice tipsepotvkorunachstromu
..už jsem se lekla..že nebude žádný překvapivý závšr..Lan..:)
..mohla bys to dílko přihlásit do soutěže romantik..:)
16.12.2010 11:30:19dát kritice tipLan
Mně jich, Lakrov, napadá hned několik...v jednotě je síla! Revoluce jsou ale mně, samotářské individualistické vločce vzálené. Já se hned tak na žádnou kouli nenabalím. Zůstanu pomíjivě bezbaranná.

P.S.Zatím působí zahradní apokalypsa zajímavě.
16.12.2010 11:12:03dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Být tenhle minipříběh zfilmován, mohl by vypadat jako němá, černobílá groteska. Takhle, ve slovním podání, z něj jde trochu smutek (taky obava z množství práce, až se jero zeptá).
I něžná krása dokáže, je-li jí příliš, zatěžovat a dovést ke zhroucení, domýšlím si celkový záměr tohohle textu. Paralela s životem mě hned nenapadá. Někoho ano?


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.