Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+3 neviditelných
Brotánek se vrací
datum / id11.01.2011 / 375546Vytisknout |
autorProsecký
kategoriePovídky
zobrazeno1994x
počet tipů12
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Brotánek se vrací

1.       Babiš

Karel Brotánek seděl u svého kancelářského stolu a tupě zíral na obrazovku počítače.  V otevřeném emailu od kamaráda se právě dověděl, že:

 „… Babiš vás kupuje k 1. únoru. Už jsme jim museli dát seznamy zaměstnanců. Propustí asi třetinu lidí. Vaše oddělení se určitě zruší celé. Smaž email, hned jak ho přečteš …“

Smažu, to víš, že ho smažu. Ještě abys měl kvůli mně problémy. I když, co by ti mohli udělat? Za tři měsíce už si na nás nikdo nevzpomene a ty jsi tím únikem informací firmě žádnou škodu nezpůsobil, hořce uvažoval Karel. V okolních kancelářích i na chodbě bylo ticho, ale čert nikdy nespí. Smazal všechny emaily i veškerou internetovou historii. Poslední měsíce si sice nedovolil brouzdat po erotických stránkách, ale soukromě si hledal na různých nefiremních stránkách dál. Ještě tak aby kvůli tomu přišel o odstupné!

I toho dne odcházel z kanceláře přesně v 16,15 jako po celých dosavadních 27 pracovních let. Poprvé v životě ho ale někdo vyhodil z práce. To se mu nestalo ani na výzkumném ústavu, když odmítl vstoupit v roce 1985 do lidových milicí, ani za perestrojky v roce 1987, když se rušila polovina oddělení a ani po revoluci v roce 1990! To ho ještě poslali na školení do Anglie.

Ze sklíčenosti se probral, až když uviděl zahradní branku jejich domku. Co řekne Jarče?  Ale vždyť teď už je to všechno jedno …

„Co budeš dělat?“ optala se ho žena. Spíše než účast zněla v té otázce rezignace a stokrát nevyslovená stížnost sama na sebe: Proč jsem si toho chlapa brala? Vždycky jsem tušila, že je úplně neschopný?!

„Mám pět měsíců na to, abych si něco našel.“

„A co tvoji kamarádíčkové v Praze?“

Nadechl se a pomalu, ale důrazně přednesl: „Jarmilo, musím se ti přiznat k jedné věci.“

Že by přece jen měl milenku? Tolikrát se ho ptala a on to tak vytrvale popíral!

„Říkala jsi, že by sis mě nikdy nevzala, kdybych byl komunistou.“

„A ty jsi byl, viď!“

Mlčky kývl.

„Kdybys sis aspoň nakrad! Ale ty ne! Sedíme tady v Janovičkách už devatenáct let. A kam jsme se dostali? Maximálně do Broumova k Vietnamcům nebo do Kudowy pro benzín!  …“

Chtěl jí říct: „Jarčo, je to sice tvoje rodná vesnice, ale pro mě to bylo vždycky vyhnanství. Z legrace jsem říkával, že jsem tady za trest!“  

Dál ji neposlouchal. Prostě už neměl sílu jí odporovat. Od zítřka má až do konce dovolenou. Odjede do Prahy a zkusí něco najít. Zíral na ni a počítal, kterým vlakem ráno pojede. Do přítomnosti ho vrátila opakovaná Jarmilina otázka:

„Když budeš pracovat v Praze, co tady bude se mnou?“

„Nevím. Děti jsou velké, ty jsi zdravá, můžeš jít se mnou!“

„Nevím proč.“

„Když nevíš proč, tak si zůstaň tady,“ konečně se odhodlal Brotánek. 

 

2.       Caput regni

Ještě než pojede na Smíchov, projde se nazdařbůh Klimentskou, naplánoval si. Koho to ale po pěti minutách nevidí? Nejprve ho nepoznal. Teprve když sundal čepici a radostně zavolal: „Kájo, jak se máš?“ poznal ho.

„Péťo! Co teď děláš?“

„Ale na odborech. Máme to takovou malou stranickou buňku. Je tam Jarda, Vráťa, Zdeněk, Prasek … všechno staří známí. Přijď někdy mezi nás!“

Vyměnili si vizitky a na rozloučenou se Péťa zeptal:

„A co tvoje poradenská firma? Ještě vykořisťuješ? Doufám, že jim teď po krizi zvedneš platy!“

„To určitě,“ zasmál se Brotánek a už nedodal, že jeho poradenská firma zkrachovala, jakmile mu kamarádi z Prahy přestali přihrávat zakázky. To už je dobře osm let.

Anděla měl mít první pohovor. U ING.

„Máte nějakou zahraniční praxi?“

„Kde jste pracoval dosud?“

„Jako finanční ředitel na velkofarmě Stěnava akciová společnost v Janovičkách.“

„Kde to je?“

„U Broumova?“

„A kde je Broumov?“

„Hradecký kraj.“

„Který Hradec? Jindřichův? Tam jsme měli firemní helicoptering.“

„Ne, Hradec Králové, věnné město českých královen.“

„A proč jste tam v tom roce 1992 odešel?“

„Odpykat si trest za členství ve straně.“

„V jaké straně?“

„V komunistické.“

Oba poradci se na sebe udiveně podívali a ten mladší poznamenal:

„Ještě si vás vyzkouší náš americký přítel z angličtiny.“

„Bohužel jste nebyl vybrán. Koneckonců už vaše oblečení nebylo pro pohovor příliš vhodné. Hnědé sako a světlé kalhoty se hodí spíše na party. Jste takový bodrý strýček, ale to víte: dnes potřebujete nejméně tři cizí jazyky a odpovídající praxi …“

...

Ve vlaku do Broumova si vzpomněl Mirek na scénu z Mrazíka, jak stařík poníženě sděloval babce:

"Už mlčím, už mlčím."




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

04.12.2013 19:15:40dát kritice tipAlexka

Jo, takhle to chodí. Projít sítem výběrového řízení není jen tak ..

21.05.2011 08:20:55dát kritice tipProsecký
Ď., avox.
20.05.2011 08:24:40dát kritice tipavox
tedy, pár rušení pracovišť jsem zažila... vždycky je to stres, byť jsem práci hledat nemusela, jsem někdy ráda, že už jsem v penzi... jo, napsal jsi to pěkně */
05.02.2011 16:19:58dát kritice tipA.H.
korektor
*
12.01.2011 22:04:27dát kritice tipJuno
ále, broumovsko je stejně nejlepší :)
11.01.2011 16:24:03dát kritice tipsharik
povidali, ze zivot je svine. libi se mi to. Tip
11.01.2011 15:34:17dát kritice tipbaaba
...to je život, no***
11.01.2011 11:21:29dát kritice tipAdamova Eva
už mlčím... :O) *
11.01.2011 09:57:13dát kritice tipsepotvkorunachstromu
..ale chudák!!!
..takovou protivnou manželku a ještě todle!
11.01.2011 09:56:07dát kritice tipDiana
Můj známý ve Švýcarsku šel před pohovorem na konzultaci k psycholožce. Ta mu "naordinovala" oblečení včetně střihu a barev, chování včetně tónu hlasu a základního postoje - a to místo získal! :-))****
11.01.2011 09:30:31dát kritice tipaleš-novák
taky dělám dlouhá léta ve venkovské firmě, dnes už jde o pobočku zahraničního koncernu. Několikrát se přejmenovala...


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.