Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bar na Juditině mostě

29. 11. 2001
3
0
3148
Autor
Petula

Poněkud doplněná verze mého původního článku uveřejněného v jednom z pražských periodik.

Bar na Juditině mostě

 

První pražské mosty byly dřevěné a spojovaly vltavské břehy někde v místech současného mostu Mánesova a bývalé Železné lávky. Na pravém břehu Vltavy většinou ústily do Platnéřské ulice. Nejstarší známá zmínka o tom je v Hájkově kronice, kde je k roku 795 záznam o stržení mostu povodní… Během času byly budovány a následně pohromami zase strženy mosty další a další, s největší pravděpodobností také jen dřevěné. Další zmínka o pražském mostě přes Vltavu je pak z roku 935 v Kristiánově legendě, kdy bylo převáženo tělo knížete Václava ze Staré Boleslavi do Prahy. Dále z r. 1118 pochází zpráva, že voda vystoupila 10 loket nad most… Poslední z těchto mostů byl zničen povodní roku 1157. Tato událost dala podnět ke stavbě mostu pevnějšího – kamenného. To bylo v době vlády krále Vladislava I., po jehož manželce královně Juditě byl most pojmenován. Dokončení mostu se klade do období let 1169-1174. Byla to po mostech v Drážďanech, který byl postaven roku 1119, avšak měl možná jen kamenné pilíře a dřevěnou mostovku, a zaručeně celokamenném mostě v Řezně, postaveném v létech 1133 až 1146, třetím nejstarším kamenným mostem střední Evropy. Byla to na svou dobu velmi mohutná stavba, i když byl, pochopitelně, drobnější, než pozdější most Karlův. Břehy spojoval o něco málo jižněji, než jeho známý nástupce, byl užší, jeho šíře byla „jen“ necelých 7 metrů, Karlův most je široký necelých 10 metrů. Juditin most se nad vodní hladinu vyvyšoval asi o 8 až 9 metrů, což je přibližně o 4 až 5 metrů níže, než most Karlův. Na jeho stavbu bylo použito červenavého a tmavého pískovce – jiného na zábradlí a jiného na vlastní mostovku. Vydlážděn byl diabasem – pevnou sopečnou horninou temné barvy. Most měl odvodňovací žlábky s kanálky na odvádění dešťové vody.

Na malostranském břehu byl most zaústěn do starší brány v opevnění pocházející ze 2. čtvrtiny 12. století. Později byly k mostu na obou březích přistavěny věže. Jejich význam byl jak obranný, tak i statický – sloužily i ke zpevnění zhlaví mostu. Na staroměstské straně to byla věž průjezdní, tedy stejného typu, jaká dnes zakončuje Karlův most. Byla situována poněkud severněji od věže současné a je dodnes zachována ve stavbě Křižovnického kláštera, s jehož fasádou byla sjednocena. Tamtéž je také uchován neporušený oblouk, který je též začleněn do klášterní stavby.

Na Malé Straně byla dvojice věží spojených bránou, tedy také obdobně, jako nyní. Z nich se zachovala do dnešních dnů menší ze současných Malostranských mosteckých věží.

Ze sochařské výzdoby mostu se dochoval nyní již poškozený reliéf se sedící a klečící postavou, přístupný právě v Malostranské mostecké věži, zobrazující pravděpodobně udělení královského titulu císařem Friedrichem českému knížeti Vladislavovi. K porušení reliéfu však nedošlo řáděním živlů, ba ani válečnými událostmi, ale poškodil jej a hlavu klečící postavě nechal odsekat jakýsi kloboučník a uzenář při „rekonstrukci“ domu koncem devatenáctého století… Uražená hlava by nyní měla být uložena ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy.

Také pověstný Bradáč, zasazený nyní v nábřeží Starého Města, který je od pradávna používán Pražany jako vodomíra v době povodní, pochází z výzdoby Juditina mostu.

Konec této krásné stavby nastal při strašné povodni dne 3. února 1342. Tehdy se vzdula hladina Vltavy tak, že brala i celé chalupy a jejich trosky unášela ku Praze. Strženy byly všechny pražské jezy. Když zdivočelá řeka ještě ke všemu přihnala i kry z Berounky, nápor most již nevydržel a asi dvě třetiny se ho zřítily do kalných rozbouřených vod…

Později byl na zbylých pilířích postaven provizorní dřevěný most. Dne 9.7.1357 v 5:31 (135797531) byl pak položen základní kámen ke stavbě mostu Karlova…

Juditin most však nemohl jen tak zmizet. V řečišti Vltavy jsou stále zachovány základy jeho pilířů, na obou březích jsou jeho věže, na staroměstské straně také kus dlažby okolo vinného sloupu a v oplocené části podél Křižovnického kláštera – za sochou Karla IV. Na Malé Straně jsou pak jeho zbytky zachovány také ve sklepeních domů počátku ulice U Lužického semináře, tedy té části, která je obrácena k mostu Karlovu a je s ním soubežná.

Právě zde, v domě čp. 77/III. zvaném U modrého lva, či též Kotlářovský, byl počátkem 3. tisíciletí zpřístupněn unikátní velmi zachovalý fragment Juditina mostu. Nejen, že je odkryt pohled na kameny mostovky, ale dokonce se můžete projít po jeho dlažbě a sáhnout si na jeho zábradlí! Dochován je i odvodňovací žlábek a po rekonstrukci je vidět i přírodní barva očištěných kamenů…

Při projektování úpravy bývalých kanceláří pro účely hotelu Lundborg sice bylo známo, že ve sklepě domu je zachován oblouk Juditina mostu, ale svrchní části jeho stavby zde byly objeveny zcela nově. Jejich dobrý stav je velmi příjemným překvapením a tedy pochopitelně došlo k úpravě projektu vstupní části. Hotelu tím sice vznikl poněkud nepohodlný vstup – po více než osmi stoletích je malta spojující jednotlivé kameny vyplavena a dlažba je nerovná, avšak jedná se asi o světový unikát – na románském mostě si můžete zajít k baru či posedět u kávy a z okna koukat na sousedící most gotický… Tedy tím, že je v přízemí hotelu bar s kavárničkou, je také nově odkrytá část mostu zpřístupněna veřejnosti. I když, pochopitelně, spíše cizincům. Myslím si ale, že pro pocit, že jsme seděli na Juditině mostě, si můžeme jednou výjimečně trochu „vyhodit z kopýtka“.

Sám dům U modrého lva ve svém základě ještě pamatuje Juditin most v jeho plné slávě. Právě při tomto mostě byla načerno! postavena první část domu, který se postupně rozrůstal, až zbytky mostu pojal do svých konstrukcí.

Ale ani novodobější vyšší patra hotelu nepřišla při rekonstrukci zkrátka. Jsou zde pěkně obnoveny malované pozdně renesanční stropy, které nejsou podvěšeny pod betonovou konstrukcí, jak se, bohužel, mnohde děje, ale jsou ve svém původním položení. A tak se ani nemusíme pohoršovat nad tím, že v místech, kde byly Švédové koncem třicetileté války zastaveni při svém drancování Prahy obránci mostu, mají nyní svůj hotel…

  


Přeslička
08. 11. 2005
Dát tip
tedy, člověk se u tebe ještě aj vzdělá...

Pepo
03. 12. 2001
Dát tip
V Prahe som nikdy nebol, ani v jej okolí. Ale za spracovanie rozhodne TIP.

Vojtek
03. 12. 2001
Dát tip
a zase o chlup chytřejší :-))) *

Marigold
01. 12. 2001
Dát tip
Hmm... dík, to bylo docela zajímavý... Možná se tam někdy podívám... tip!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru