Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

První polovina měsíce

15. 01. 2011
1
4
1337
Autor
Michal Té

Soví dervišové

Nikdo za nic nemůže
Plky mezi mikroklky
Plíživě tiché vibrace malty
Pod okny projel kočár
Zdroj siločar

Strop olízli dva světelní úhoři
Poháněni flašinety ztratili se v davu
Rozháněni minomety nedopili kávu
Slova slávy, sova, pávy
Poháněni flašinety prodávají minomety
Dervišům

Zima zmizí
Váza zívá
Zasekly se jí ústa
Zapadá do krabičky zápalek
Vrásčitý pohled zažloutlé pohlednice

Miláčku neprotestuj
Nevim co s budoucností
Tohle jsou jen kecy

 

Smutek

Hladové okno vagíny,
prošlo kol oka latrýny,
maminy větrají peřiny,
jako jointy,
balí se mrtvoly do plíny

Pozdě jsem se probral,
uvnitř krematorní pece,
je nám fajn

Nevinnost

A tak jezdí džípákem po rozkvetlé louce,
občas zastaví, zastřelí srnku a frčí dál,
firma prosperuje,
je to dávno co spálil svou kytaru,
na všechno má povolení,
do všech prostorů, porostů,
jeho pitbull sejmul dost toulavých koček

Romantická

Láska jenž dotýká se hvězd,
opatrně našlapuje mezi hroby,
podemleté jsou okraje cest,
zelené oči, útroby měst

Čest kyselých dešťů ryje vrásky,
do tváře kamenného anděla,
okoralé však stále mohutné,
utržené křídlo, propadá se

Dobrá doba na světě ještě nebyla,
kýve se oběšenec jak slina na větvi,
do nosu praští tě vůně lopaty,
ty šikanovaný necito!

Zkouška rýmu

Hladové oko vagíny,
rozbilo okno latrýny,
štěstíčka ve tvaru srdíčka,
víčka na líčka, říčka, její klička, svíčka, myčka, polička pro psíčka, panička, samička, právnička maličká, automaty kafíčka, kravička, travička z měsíčka, prsíčka

Uvědom si

Co?
Pa!

 

Beze slov

I
Poezie to je třeba,
pád sněhu ze střechy
přes mé křivé rohovky,
ohýnek v letním předvečeru
nad úkrytem pochybné zmije

Pozastavení nad podivností okamžiku

II
Chtěl jsem chodit hvozdy,
ukazovat prstem,
zpívati si s drozdy,
tenhle ne, ten taky ne, ten taky ne,
bohu žel, bohu žel, bohu žel

Čeká mě nářadí, lešenářská trubka,
zkouška pevnosti,
změna, demence, mořská pěna, její kadence,
připravuji Stockholmské elegie

Dunění dun nutí k dumání,
zda i slza na dně oceánu,
přičichne si někdy k oregánu,
jasně že ne

III
Komon,
naposledy jsem brečel nad mohutností Himalájí,
když jsem se otočil a tušil,
že tenhle pohled už nikdy neuvidím,
autobus plný lidí každý se pídí,
proč ten bílý kluk bulí,
my máme Šumavu, hm,
smrkovej les prožranej kůrovcem,
nechme ji Pražákům,
však neříkejme jim o Bílých Karpatech,
orchideovém ráji bez lidí,
chodili jsme si jen tak,
na přelomu května a června

A dnešek?,
marnost, zbytečnost, pešek,
jak kdo, jak s kým a hlavně proč,
uklouzla na ledu, narazila si ruku,
krev mojí lásky zamrzá v břečce na okraji chodníku,
kolena v bahně, celej život v pračce,
potom, když doma vyndavala hvězdičky ze zásuvky,
jejím krásným tělem proběhlo dvěstětřicet voltů,
nebojte se, nic jí není,
leží živá na posteli,
učí se anglicky pro lepší svět

Pryč jedu já,
jak Slunce nemilosrdně tažené stádem zlých Pegasů,
pokud peníze zničí naší pohodu,
tak se uchlastám, sám

To ti slibuji mami,
přesto, že jsi nevěděla, do jaké doby mě porodíš,
už přes rok totiž nevím,
jaké to je být bez jemné tkaniny jejich rtů

Fyzicky to vydržím,
však psychika mi vysychá,
bla bla bla bla, bla bla blá,
bejt sám tak nic neřeším?!
jestli tam odjedu, tak nejsem srab,
jsem krab, co ztratil dráp,

například

 

Kručení času

Prodej hvězdných měsíců pokračuje
FULL HD LCD televizor LG 32LD450
Nepotřebujete žádnou hotovost!
Sklápěcí záda i loketní opěrky
Praktický slovník s novými výrazy
Caviar exclusive skin
V jakém typu zařízení jste ubytováni?
Kolik nocí zůstanete v této obci/lokalitě?
Kolik piv jste nejvíc vypili?
Jak daleko jste nejdál dostříkli?
Jak dlouho to trvalo?

Men Struace jednou za rok
Každý si rozumí s každým
Naondulovaná individualita
Pokérovaný krk, jó jsi super
Syceni zbytečnostmi unikají zážitkům
V hlavě koule rezavého pletiva
Do níž šlehají blesky z plakátů
V pazourech plastová párátka
Z nichž vykukují zbytky žen

Koupím si nalepovací vrásky
Bílou paruku a půjdu se soudit
Se šíleným kočím
Obědváme ve tři ráno
Usínajíc v kohoutím peří
Dumáme, co se stane zítra
Za našimi dveřmi, protože dnešek
Už je předem ztracený
Jak tohle přirovnání
Jak víno v žaludku

 

Leden

Pátek?
Jde se kalit!
Seru na čaj s anglickými metafyziky
Víc mě baví anglickej punk
Možná ten Milton
A nebuďme zlí na Shakespeara
Should I stay or Should I go?
To je skoro jako být či nebýt

Ach, mé mrtvé poetické výrazy
Pln splínu žaluji sebelítosti že
Zklamán odcházím opít svou labilitu
S kapelou Lunetik pořádám večírek
Na počest Vašich tloustnoucích matek
Nešťastní nevděčníci pokyvují pantoflíky
Zkoumají záclony a píší o tom básně

Místo své tváře vidí v zrcadle
Šmouhu hovna z nádražní toalety
Ulice jsou plné zombíků
Dej si řetěz na kliku
Knedlíku vyumělkovaný spoustou béček
Přecitlivělý hošíku co nosíš domů růže
Ono se často neví kdo co doopravdy posral
Tak to svedem na leden!

 

Teď

jediný co se mi nelíbí je

že jsem pohanil šumavu ale nechce se mi to přepisovat

mám nádhernej nápad na obraz kterej vám neřeknu

protože jste cizí uchyláci z internetu prahnoucí

opila se víc než já, tak roztomilá

po lásce nevidím nic jiného než smrt

určitě si myslíte že jste chytřejší

lepší básníci než já

mrdám na vás

taky bych mohl všechno zamotat

přečti si to znovu nebo chcípni

mě je to jedno


4 názory

Michal Té
20. 01. 2011
Dát tip
Promiň, tu poslední jsem psal asi v nějakým špatným stavu, není to vůbec myšleno na tebe.

Max Hutar
17. 01. 2011
Dát tip
Líbí se mi ta hrubá manipulace s vlastní tvorbou: Vyblít, nadatlovat, nahodit, čau... Celá tvá poezie se odehrává nesmírně rychle, je to palba z kulometu - každý náboj znamená smrt. Líbí se mi to skoro tak, že se mi to nelíbí - někdy mám pocit, že jsou tvé verše vytvářeny stejně nemilosrdně, jako ty plasmové televize. Takže bys byl nakonec velmi "prorežimní" básník, Michale. Jsi koneckonců na internetu a už to znamená souhlas. Líbí se mi Beze slov a Kručení času, mají dost velkou hloubku, aby v ní loď mé náročnosti nedrhla kýlem o dno. Ke zbytku se (v souvislosti s tím, co jsem napsal na začátku) stavím neutrálně. Ty nikdy nebudeš svým vlastním editorem. Jediné, co mě sere, je ta poslední. Já nejsem žádný mamrd, za kterého mě v té básni považuješ, Michale. Jestli si myslíš, že je estetické plivat do publika, jsi nudný. To už je tak vyčichlá záležitost... A přece na tom stavíš svou veškerou tvorbu. To tady potřebují jiní, ne básník tvých kvalit. Jseš zasranej pozér, mám sto chutí přestat tě číst.

Michal Té
16. 01. 2011
Dát tip
děkuji!

Éntrange
15. 01. 2011
Dát tip
jo! konečně změna oproti rozplizlým opatrným útlocitným veršům!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru