Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTaxi
16. 01. 2011
1
8
590
Autor
Éntrange
v zajetí rumu
mávám jen divoce
nastupuji
ve chvíli zlomu
kam jedeme?
domů...
šedé vlasy
černé oči
hlas medu
citelné ticho
srozumění
nic mi nevyčítá
cítím z něj moře
a slunce
a ticho
venku se míhá tma
děkuji a nashledanou
úsměv
dojděte dobře
podpatek a ulice
vzpomínka zůstává
na ač neviděné
jeho
moře...
8 názorů
na každého to působí jinak a o tom přeci poezie je..každý si v tom najde to své..
no, to jsi na tom dobre : na me to tak nepusobi,ergo "tohle" ke mne nedolitlo, ale vo zivot nejde, ze ne ?.))
pro mě je to dojem z jízdy s taxikářem,který nemusel nic říct a přitom řekl vše...
...promin, ale mne pripada jako vypraveni koktave adolescentky, ktera jela poprve taxikem a ted chce doma vse co nejrychleji vyklopit starsi sestre (rodicum by se neodvazila)...cau!)