dokážete si to přiznat?

Obdivovat někoho? Ne, na to nemám dost inteligence.Jen ti fandím.

obdivuješ mě?

těšo, tak to máš opravdu velký cíl.

naopak, makovsi, já do čítanky nechci, já chci ovládnout diskurz to tý míry, abych mohl říct autorům čítanek nasrat a bylo zřejmý, že jsou blbí oni a ne já. ale to spíš těch odbrných než literárních čítanek.

Lady de Winter četl jsem tvůj koment a víš, co chceme? Dostat se do školních čítanek.:-) A ty nejlepší z nás budou jednou děti nenávidět, protože se budou muset šprtat naše díla nazpaměť a ještě je recitovat.

..tu větu máš nějak moc zažitou..)

Blábolíš

Ale je to dobré k zamyšlení.

Nesouhlasím. Je to blbost, co píšeš.

Jedné věci nerozumím: na co že to přesně nemáš? Na to, aby ti otiskli povídku? Vydali knihu? Abys dostal/a Nobelovu cenu za literaturu? Aby s tebou dělali rozhovory na ČT2? Nebo abys vešel/vešla navěky do dějin literatury? Každou chvíli potkám na Písmáku někoho, kdo sní o tom, jak "bude slavný." Někdy bych ráda věděla, co si pod tím všichni vlasně představujeme. Je to to, kam míříme? Je to to, na co nemáme a co bychom si měli přiznat? Přitom se proslavila už spousta neumětelů, jenom tím, že se někde a někdy trefili do správného tématu. Je to o štěstí, je to o tvrdé práci, ale hlavně, je to o tom, co vlastně chceme. (Já nevím, co chci, jenom mě baví psát. A na to, abych si psala pro radost, určitě mám. ;))

Prostě bez talentu to nejde.A 95 procent lidí žádný umělecký talent nemá, 4 procenta mají zárodky talentu, který je tak malý,že už nejde rozvinout do tvorby výraznějších uměleckých děl a jedno procento lidí světa má umělecký talent, který zkušeností a cvičením ( použijeme-li tělocvikářský výraz) lze rozvíjet a tvoří díla, které představují vlastní originální svět.Tak to prostě je daný biologicky a nejde s tím hnouti.V tomto je příroda tvrdá a nespravedlivá.Umění se nedá naučit, dá se naučit uměleckému řemeslu.Konkrétně kupříkladu lze se naučit hrát na kytaru, při minimálním talentu ( i k tomu musí býti minimální talent),ale nelze naučit tvořit hudební díla.**********

větu já na to nemám řekne jen srab! sice mě tohle naučil box a posilovna, ale i sem se to hodí!! :) a bez tréninku nejde nic :)

přiznávám

jedine dvoufazovy trenink !!! ...nic jineho nema cenu - kondicka i technika je nutna ! ...a trener - bez dobreho trenera/trenerky se spisovatel nezlepsi ...a podminky - teren, pocasi, zazemi, ...a pomucky - jedine vyspele technologie a postupy dokazi zlepsit dany stav ...a financni zazemi a motivace - sponzori, sponzori, sponzori - mozna dotace! ...a dobra znalost prostredi ...a znamosti ...proste trenovat se musi!!!! - jinak zadne TIPY, VYBERY, zlate , stribrne, bronzove VYBERY, zadne pochvalne vybuchy nadseni, zadna kladna hodnoceni kritiku, ritiku,itiku,tiku,iku,ku..u

oooooo, budem pláááákaááááť :DDDD

avi

Lakrov: díky, dal jsem si záležet (na tom načasování:-))

Pro return-of-ca-2: 00:33:33 Je hezký čas vložení komentáře :-) s jehož obsahem nelze než souhlasit. Naštěstí básně nepíšu (a naneštěstí vidím čím dál hůř, takže stačím sotva po sobě přečíst sebou napsané :-) )

VT: :-) a i zde platí, že okoukáváním se člověk lecčemus přiučí:-))

Trénovati, abych mohl jinak psáti? To bych moh dopadnout jako to naše zesraný školství s nekončícím řetězem reforem.

Právě hudba je skvělým příkladem. Ukaž mi muzikanty, kteří jsou skvělí, protože jen vzali kytary a začali to zkoušet. Museli nadřít stupnice a museli se učit na skladbách úspěšných muzikantů. Učit se podle někoho není kopírování, člověk se učí techniky.

nebo jsi jen líný(á)?

Pokud by psaní bylo otázkou pouze mechanického pohybu ruky, pak by cvičení stačilo. Vzhledem k tomu, že psaní čehosi, co bychom se zavřenými očima směli s troufalostí nazývat uměním, není jen mechanickým projevem, pak cvičení, o kterém mluvíš skutečně nic nedokáže. Prvním předpokladem je totiž číst. Drtivá většina místních autorů je uzavřená ve svém vlastním velmi omezeném paradigmatu nebo lépe řečeno osvětí. Jsou bez rozhledu, nadhledu, bez slovní zásoby, zkušenosti atd atd atd. Aby cvičení mělo význam, pak musí vycházet z potřeby se zlepšit a u 99,99% zdejších nenadaných lidí musí být silně motivováno aktuální čtenou tvorbou. Bez tohoto jednoduchého faktu se nemají šanci ani zlepšit, ani vymotat ze svého myšlenkového a výrazového zajetí. Pak můžou cvičit sebevíc, ale lásku s kráskou nepřekročí. Jinými slovy. Vzhledem k tomu, že jsi toho napsal dost a dost a jsou to vesměs díla k ničemu, stejně jako toto, bych Ti doporučil, aby sis vzal básnickou sbírku jakéhokoli běžného autora, který Tě zaujme a zkus psát jeho stylem. V tomto smyslu jsou lepší autoři píšící kratší básně (bavíme-li se o poezii). Vynech věhlasná jména, to Tě bude akorát frustrovat. A můžeš začít, zkoumej jeho postupy, jeho výrazivo a způsob popisů věcí a dějů. Nejde o kopírování, jde o učení a rozvíjení své osobnosti. Udělej z toho cvičení aktivní činnost mozku a né činnost propisky či klávesnice. Pak pochopíš, že se cvičením lze nejen zlepšovat, ale že dokážeš psát jinak. Pozn. na závěr. Pokud ani pak nic, pak na to skutečně nemáš.

čas na reklamu ;) http://www.literarni-dilny.cz/

ale ziskas vytrvalym treninkem ziskas casem odpor k vytrvalemu treninku... :-)

Číslo. Ale woškliwý číslo! :-p

jo, dokážu, i když příčiny nevidím v nemožnosti "cvičení" jako spíš v nechuti k němu a dalších neliterárních vlastnostech.

Do určité míry se samozřejmě lze naučit psát... Souhlasím se StvNem - takže s Kafkou - a nesouhlasím s Kamilem Sikorou, že ve 20ti nejde dělat velkou literaturu-příklady by se přece jen našly... A k tomu, co si přiznám, nebo nepřiznám. Básníkem být stejně nechci ;-)

Proč je prosím onen citát blábolem? Myslím, že spousta lidí v sobě má talent, o kterým ani nevědí.. a že je třeba na něm pracovat, aby se rozvinul, a ne každýmu se chce na něm pracovat.. i Goethe říkal: "Nadání je z jednoho procenta inspirace a z devadesáti devíti procent tvrdá práce".. Ale samozřejmě každý má někde svoji laťku, kterou už překročit nedokáže..

fakt? koho třeba?

nedokážu

Ne každý píše, aby trénoval na zlatou medaili. Někdo píše, protože píše.

je to tak, sám jsem toho dokladem :o)

celý život se řídím heslem NECHÁM SE SÁM SEBOU PŘEKVAPIT

kdo se může naučit psát - ten se to naučí PŘEDEVŠÍM PSANÍM. přiznej si to :D

kdo se může naučit psát - ten se to naučí PŘEDEVŠÍM PSANÍM. přiznej si to :D

Nenech se strhnout k "vynucenému přiznání". Nebuď skleslý z toho, že "na to nemáš". Tréninkem, v tomto případě psaním, čtením (cizích i vlastních textů), srovnáváním, hledáním chyb, opravováním, a opakovaným čtením a opravováním, získáš mnoho. Záleží na tom, kolik je v tobě trpělivosti, nebo naopak kolik uspěchanosti (vedoucí k předčasným "vzestupům" a pádům). To, co se trénikem (psaním) nenaučíš, jsou náměty, myšlenky a postoje, které chceš do napsaného vložit nebo dokonce vyvolat ve čtenáři. Cvik pro jejich postřehnutí, "příjem" a uchopení přijde až časem. Nebo nepřijde. Budeš-li v tu dobu mít již nějakou zkušenost s kladením slov a zpracováním textu, tím lépe. A to, že se ti (bez výše zmíněných útrap) snad povede napoprvé, bez "tréninku" neznamená, že se ti to povede napodruhé nebo vůbec někdy. Nenechme se strhnout k "vynucenému přiznání".

asi sem neavízla osloveného Eduarda - napravuju

ty se ale Eduarde vymykáš upe všemu :o) z jedný strany souhlasím, z druhý nesouhlasím - vyberte si

podepisuji místo mozku :o) tréning dělá šampiony.

Nezáleží až tak na "vypsání". Jedna věc je forma - ta se při troše štěstí dá naučit, trochu napodobit, inspirovat se jinde... Druhá věc je obsah. Tam už člověk musí mít něco v hlavě. Myšlenky, pocity, zkušenosti... musí vědět, jak se dotknout čtenářů. Ale to musí přijít i s věkem. Všichni nejsme Rimbaudi. Chce to vědět, co chceme říct a potom si můžeme lámat hlavu nad formou. Ta se dá dle mého obejít. Od čeho čteme knihy - tam je inspirace a vyjadřovacích prostředků až až. Snad všichni to známe... přečteme si svá stará díla a pukáme smíchy, co jsme to psali za blbosti. Jak to bylo krkolomné a jak bychom to teď napsali úplně jinak. No a to je přesně ono nebo ne?! :)

Kdyby to bylo tak, jak říkáš, pak by mělo být jedno, v kolika letech něco napíšeš. Ale já si myslím, že velkou literaturu ve dvaceti prostě dělat nelze, ani kdybys byl sebetalentovanější...

"Umění potřebuje řemeslo mnohem naléhavěji než řemeslo umění. Nemyslím si ovšem, že lze donutit k porodu, ale k výchově dětí ano." F. Kafka

..tý woe!!! ..já vím..že nepíšu dobře..ale myslela jsem..že se vypíšu.. ..zabíjíš mě.:)))

vono nejde jenom o psani. stylistika se da naucit. jde take o napady. o zaujeti. o vasen. o oddanost. o obet.

Většina si myslí, že píše dobře. Výhodu mají ti, kteří si to nemyslí a píšou dobře, jen to neví a nikdo jim nepomůže :)