Pocity

Pocity

Proč vkrádají se pod víčka jen samá smutná slovíčka

Proč v myšlenkách se toulám a potom brečím do polštáře

To snad již nikdo nedokáže vzdát hold mým smutným touhám

Tak si jen sním a ve snění dochází  v duších k souznění

Od reality odtržena bývám  ve snění zvláštní žena

Ten pocit štěstí,ten mi chybí

Já dělám stále stejné chyby a štěstí odkráčí si v dál

Bylo mi dáno jako dar

Když štěstí záda nastaví

Tak moje ego churaví