Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se22. SUPERKOULE - fantasmagorie - dílo č. 14
23. 06. 2011
1
5
899
Autor
soutěž KOULE
|
Náměstí prokletých Za chvíli budou odbíjet půlnoc. Musí si pospíšit. Ochladilo se. Přitáhne si šátek víc ke krku, zkontroluje pohmatem tašku přes rameno, zaboří zkřehlé ruce do kapes a přidá do kroku. Ručičky na věži se začínají třepotat a v rozechvění blížící se půlnoci. Jejich stíny začínají stékat po obrysech kamenů dolů po věži. Občas zaškobrtnou o nějaký ten mech, či kousek právě vyrůstající trávy, ale úpěnlivě se snaží dosáhnout cíle. Cíle těch, co na ně právě myslí. Konečně se ozve ten hluk, co potřebovala. Rychle naskočí do auta a otočí klíčkem. A teď pryč, pryč odsud, kamkoli, jen pryč. Silnice směřuje do lesů. Tak zkusí jinou. Je to pořád stejné. Cesta je čím dál užší a užší. Snaží se nepodléhat panice, ale moc jí to nejde. Přece ty cesty musí někam vést. Tak znovu. Tady se dá otočit, fajn. A tady podél řeky to půjde. Písčitá cesta se stáčí výš a výš. Kola začínají prokluzovat. Po pár pokusech a vidině svítání to vzdává. Vystoupí z auta a vydá se pěšky. Písek a hlína se jí drolí pod rukama, než se vyškrábe na vrchol. Konečně. Vidí před sebou kousíček dalšího světa. Než... Ani neví jak, najednou se řítí někam dolů. Zamlžený svět kolem. Naprosté ticho. Pomalu otevře oči. Ocitá se v trávě u řeky. Natáhne ruku, chce se dotknout té blízké hladiny. Ale jakoby řeka byla zabalená v dlouhé igelitové nohavici a... ... Dostane nápad... Co takhle ji propíchnout....Sundá náušnici. Zkrat, vlna, výpadek mysli... Najednou leží na náměstí. Hodiny na věži se chystají odbíjet dvanáctou. Je jí zima. Proč je jí tak zima? Přitáhne si šátek. Má mokré vlasy a šrámy na rukou...? A cože to vlastně chtěla? Jo už ví! Musí to stihnout do svítání. Počká až budou odbíjet a pak tu má zaparkované v postranní uličce auto. A musí odsud pryč. Musí... |
5 názorů
Pěkně se to čte, je to drama s horrorovými prvky ale bohužel ten závěr opět sklouzl trochu jinam, škoda!
sepotvkorunachstromu
23. 06. 2011
dobře napsaný, je vidět erudice.. to propichování igelitu na řece je příjemně mimo oproti zbytku celkem reálného textu, a ta všudypřítomná úzkost z textu hezky čiší