Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMetalurgická
06. 07. 2011
8
7
1331
Autor
Had
oprášený hadí šuplík
Ocelový prut ještě žhne.
Matně svítí do tmy.
Fouknu na něj
a v mlžném oparu
zazáří snop jisker.
Ještě stále se ho nemohu dotknout
... abych se nepopálil.
Ale přesto pomalu hasne ...
... jako touha,
co není živena
přítomností toho druhého.
V tavící výhni
stále hoří kujné plameny.
Do ticha zaznělo dvojí lupnutí ...
... chladnutí.
7 názorů
pěkná báseň a kde se taví, tam jsem ve svém živlu :-))), Měla jsem ráda vysoké pece už jako dítě, kdy jsem se na ně dívala z vlaku v Králově Dvoře u Berouna, už tam dávno nejsou. TIP
dřevo nevydrží v plamenech tak dlouho, jako kov ...zmizí ...:o.) ....ale chápu Tvé pocity (a omlouvám se ...pomůže-li to ;o))
..sry, mam fobii na kovy, ale fakt zeo...treba me kamosi mucili, ze prejizdeli prede mnou si schvalne úpalcem po noziku a tak...a zelezo ne, drevo, jo, to je my-))