Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sedvě
Výběr: hermit, kafka
14. 12. 2001
15
0
2086
Autor
čtyřicet
pták mrazem sklovaný se roztříští o oblohu
konec vše napoví
voda nepoví nic nového pod sluncem
hrouda vzdychu
nebe tučnou prdelí zasedne sten
koně vybíhají ze stání
z komínů
město nežije ještě běží
černé kobylky vlaky anarchie
něco
snad
tu ještě žije
ještě na sto let a jeden jediný oka
mžik hledím si do dlaně jediné krajiny
přirostla k srdci
sklovanému ptáku v mrazu
tříští se o oblohu.
Konstantinidisová
06. 01. 2002Miroslawek
20. 12. 2001
No nevím nevím to jak ti koně vybíhají z komínů to je jako kafilerka? Asi mi to k srdci nepřiroste.
zajímavě napsaný, líběj se mi ty přirovnání; jen je otázka, jestli do celkovýho kentextu tý básně sedí ta "prdel". Nejde tady o to slovo, taky občas používám v poezii hrubší výrazy, jde tady spíš o ten kontext. Přesto však dávám TIP a rozešlu nějaký avízka :-)
Clovrdik mi mluví z duše... Nic proti prdeli, ale tady...?:-)
Ale i tak: *!
zdá sa mi že tých tém je tam až príliš veľa. v hlave som si to podelil a berie ma to (niekam). I type: TIP
s tou prdelou dávam za pravdu autorovi. nech tam má čo tam mať chce . prdel to zas tak nedsr..
přečetl počtvrté a....do výběru.... tam není příliš moc témat, tam je jedno JEDINÉ.....
co přirostlo ti k srdci? krajina z ptačí perspektivy?
Znám tvůj úhel pohledu :)))