Janka Stanislavovna Djagileva

Домой - Domů

Nepěkná harmonie prázdného míče

zaplňuje dálky mrtvou vodou

skrze zasněžené místnosti a dým

protáhne palec a ukáže na dveře

odsud-domů

Od těch kamenných systémů v oteklých hlavách

teoretizujících proroků natištěných bohů

Ode vší nablýskané, halasné, hořící mrdky,

Domů!

Po poschodích, po chodbách jen papírový vítr

zatlouká po kapsách zmuchlané rubly

Smetá v kupky prach a hadry, smích a slzy, smutek – radost

plus na mínus je uvolnění

Domů!

Od hladu a větru, od studené mysli

Elektrického smíchu, nepodmíněný reflex

Ode všech narození, smrtí, přerození.

smrtí přerození

Domů!

Pro všechny ty hříchy ptají se, proč

Proč, a proč, a proč, a proč, a proč...

překlad: Lukáš Hanzl