Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Odpověď na adjfghwoghb

05. 11. 2011
0
0
620
Autor
zenda

Vyprávěls mi kdysi o jedné knize, co napsal nějakej Marián Palla. Ti, kdo ji nečetli, možná báseň úplně nepochopí, ale pointu té knihy přece prozradit nemohu.

A dneska jsi mi tímto dopisem chtěl říct, že moruše je koncept vod mlíka, nebo jak to bylo? Nebo že mouše leccost uniká, že kouše ocas řezníka, že zkouše občas zakníká, že bohužel, že už se netyká, že kůže přece nesvlíká, že nemůže přijít z Bráníka to, co vzniklo pod pokličkou nežného chmele, doprdele, že už to tiše utíká pryč a daleko, a že se sněhem to roztaje a tam, kde byly stopy, bude sníh nově navátý neposkvrněný vrněním a nahatý jakoby se nechumelilo, jako by se nikdy ani trochu nezachumelilo, nezachumlalo, nezachmelilo, nezacumlalo, nezacloumalo, málo, jako když se člověk ráno probouzí a ví přece, jak byl ten sen, že to všechno dávalo smysl, sakra, jak byl ten sen? ale ta logika už mu uniká a on se ji ještě snaží chytit za ocásek, ale vysmekne se mu z ruky a uteče jako had v trávě a on ví najisto, že nějaký sen se mu určitě zdál, ale o čem?


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru