L

je tma
i když netuším jestli to něco znamená ve chvíli
kdy mráz napíná kůži země tak
že vyhřezly kameny
a každá další prasklina už je jen strach
že po kamenech přijdou kosti našich mrtvých

L

myslíš na to že slovo není víc než možnost
být vysloven
ale nebudu to já ani ty
kdo vyplýtvá dech

snad uchopíš housle
tak těsně pod krkem
že nezazní

vší silou se podržím
země

V

tak dlouho jsme nevyšli
až dveře přirostly k rámu
a v blízkosti kde není jak dostát povinnosti
nezbývá než směnit správné
za snesitelné

 

...

miluji tě
proto mi nemusíš rozumět