Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmailing
16. 01. 2002
10
0
2319
Autor
ARC
4 my virtual love Andy z Blavy... jak je to dávno...
(2000)
Už nechci nic než
líně hledět do zapajících Sluncí a Lun
(i bez anxiolytik).
Uzavřít tě do bubliny
(\'a la Shakti Gawain)
a vrátit černému nebi
i s lopatou na vyhrabání kostí karmcké ženy.
Sbohem, sestro z bazénů,
bezpečně v sobě uzavřené
zrcadlo křídlo,
moje moje. Sďáblem...
(Serotonin došel
tak díky za zmrazení).
A čekať čekať
na smrť :-)
Boskať...
ČarodějkaW
17. 02. 2003
Je to k umučení jak při tom moje, moje chňapáš po prázdnu, ale ty se tomu směješ a máš skleněný oči - je to hnusný. Mučíš svůj vzdech Hledáš tvrdou krásu, takovou která by se nerozptylovala.
Třeba tu vypadám jako chytrák, ale nejsem - vůbec nejsem, jen bych chtěl něco vidět.
Hnusný? Tak si o tom promluvíme, Olivierku, ano, Tvoje krása je měkká, poddajná, hebká, slabá.....moje je trvdá, dobřes to nazval. Ale skleněný oči?....leda po pivu, hihi
Achjoooooooooooooooooooooooo....tohleto je šíleně krásný zase...:-*** tip*
Přesně. To není ani krásný, ani ošklivý, ani to neurazí, ani to nic neřekne. Tato báseň prostě jenom je. a to je bohužel její jediný klad. Moment. Musím se zamyslet. Aha. Neni.
No tak nic. Čauky.
Je to fakt dobrý, a je to hlavně originální! to se tady bohužel moc nenosí...