Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se..../Úvahy o ničem/
09. 01. 2002
0
0
1547
Autor
Salima
Život nám utíká a co zbylo ze snu.
Pár střepů touhy, zklamání.
Slza alkoholu na dně skleničky
s uraženou nožičkou.
Panenka s vypíchlíma očima
a počmáranou tváří.
Život nám utíká,
stáváme se dýchavičnými
a nestačíme jeho tempu.
Má před námi náskok,
těžko ho asi doběhneme.
Ještě alespoň chvilku chci
zůstat v té umělé agónii,
i když vím, že ztrácím vteřiny.
Jde mi přece o Život!
Kde najít sílu zvítězit bez tréninku.
Steroidy tu nejsou vůbec platné!
Jak sebrat všechnu svou sílu
a udělat nemožné - \"Doběhnout svůj Život!\"
Nejlepší mi příjde hnedka první strofa; sice střepy a sklenička s uraženou nohou nejsou z nejoriginálnějších, ale velmi dobře to vykresluje atmosféru a myšlenku.
Druhá strofa je fajn, jen ten poslední řádek je takový nějaký moc patetický a to slovo "asi" mě tam tahalo za oko :-).
O třetí strofě můžu říct v podstatě to samé, co o druhé - je fajn až na poslední, příliš patetický verš, ještě zdůrazěný tím velkým "Ž".
Poslední strofa mohla klidně končit tím "... a udělat nemožné", ten dovětek je myslím nadbytečný, je přeci z předchozího textu jasné, o čem ta báseň je :-)
Tématicky zařazuju k sobě do klubu :-)
Já mám pocit, že je tam tak nějak příliš mnoho slov, a že některá jsou zbytečná... nevím přesně, která, ale některá určitě. Nevím...