Rozhovor s kočkou

Dívá se na mě očima šelmy. Já ji vezmu do náruče, hladím ji a ona - dravec a predátor - pod mými doteky zkrtone. Je krásný den, tak s ní jako obvykle zabřednu do hovoru.

"Dneska je tak krásně. Tak krásně, až je mi z toho do pláče. Bezděky mě napadá pár veršů. Řeknu ti je, chceš?

Mezi diamanty padajícími z nebe tančím 

Pak ulehnu v tisíce motýlích křídel

Rozprostřu své vlasy k nohám osamělého starce, zdřevěnělého věkem

Zpod jeho koruny upírám oči k západu

Pohledem pronásleduji ustupující zbytky růžové sluneční záře

Vzduch voní kouřem pálící se loňské trávy

Zpěváčci příbuzní andělům rozhýbávají hlasivky

Je tak poetický večer. Cítíš to taky? Je tu jaro..."