Takoví jsme byli

Vzpomínky,

světlo podzámčí mých snů,

mlhavě prosvítá, vzpomínám…

způsobem, jací jsme byli…

Střípky obrázků,

z úsměvů rozdávaných,

dávali jsme si je navzájem,

za to, jací jsme byli.

Najednou, je vše hned tak jednoduché,

nebo je život psaný mezi řádky?

Kdyby jsi mohl dnes, něco změnit?

řekni mi…, mohl bys…?

Vzpomínám, je to nádherné, ale jen

je příliš bolestné vzpomínat,

my se rozhodli na vše zapomenout…

Zbyl už jenom, smích

Kdykoliv si budeme připomínat …

musíme si na to vzpomenout …

jací jsme byli ...      (takoví jsme byli)

jací jsme byli..        (takoví jsme byli)