Nechodila jsem s vojákem.

Dáváš mi do ruky zbraň,
která ještě nebyla použitá.
Potajmu doufám, 
že ta mausrovka zanáší,
anebo že je rozbitá.

Pár let - či měsíců snad? -
jsme spolu nemluvili.
Každý, kdo prošel kol nás,
zemřel sám a v chladu,
ani ty neutečeš této kratochvíli.

Potkala jsem tě u stromů,
na Hlavním Nádraží.
Nebyl jsi krásný
a ještě dnes mě to zaráží.

Šestiverší prochozeného večera
odeznělo v dál.
Neuvidíš mě a já neuvidím tebe
- cos pro to udělal?

Nikdy už nebudeme nic,
co bychom mohli být. 
Měls zvonečky v hlase 
a chtěls mi je slíbit.

Já hloupá věřila.