Znovu se vracím ke tvé povídce, a je to záživné čtení, i když možná spíš pro nás, pamětníky.

Pro Stargazer: Děkuji za vávštěvu, zamyšlení a ocenění.

Škoda, že už dnes nemáme možnost projevovat statečnost něčím tak banálním a zároveň tak fatálně důležitým, jako je prosazování svobodomyslné muziky navzdory systému. (z obou zmiňovaných upřednostňuji toho Morrisonovic kluka). 

Díky za avízo. Moc fajn povídka.

Závěrečná věta „Jimmy už asi nepřijde...“ je skvělá.

Připomnělo mi to (kdo ví čím) jednoho z mých učitelů...

Mám radost, že pobavilo. Děkuju za návštěvu a ocenění :-)

Jimmyho verze je hodnocená jako vůbec nejlepší předělávka v historii. Je nesmrtelná. Ale i původní verze, kdybych ji slyšel tisíckrát , mohl bych ji poslouchat dál. Takže kdybych si měl vybrat, tak původní verzi. Rozdíl je hlavně, že Jimmy dal větší důraz na hudbu. Mimochodem touhle písní Dylan končí v současnosti většinu koncertů. A je to paráda. Pokažté jiná. Někdy až zběsile rozjetá. Jinak dík za avízo. Pobavil jsem se.

Možná by tě zaujalo, že tahle povídka je (krom jiného, tj. vzpomínek apod.)  založena na jednom z Dylanových textů.  Ačkoli ji nakonec prosladil jiný interpret.  Zároveň přiznávám, že texty (ač bývají/bývaly) považovány  za neposdstatnou složku písně,  pro mě vždy činily píseň zajímavou či nezajímavou.  Slova se mě prostě dotýkají víc než hudba.

Pro careful: Vystihlas to přesně, díky za návštěvu a komentář.

Tak jsem si řekla, že ti taky zas jednou něco komentnu, když jsi taková včelka (to nemyslím špatně, je fajn, že komentuješ a myslím, že to děláš dobře:))...no a mé dojmy jsou asi takové, že to je napsáno fajn, uvěřitelně a tak...ale nějak to nepřináší nic nového...prostě taková ta Pelíškovská tématika, u který si pár lidí v předdůchodovém věku řekne, jó tak to bylo... ale nic navíc...

Pro Gora:

Děkuji za návštěvu, ocenění a zavzpomínání si. Tepve o mnoho let později (vlastně asi až při psaní téhle povídky a zájmu o text zmíněné písničky /těžko mu rozmumět/) mi došlo, že ji nenapsal J.H., ale R, Zimmerman, známější pod jménem Bob Dylan. Na faktu, že J.H. ji proslavil a učinil ji téméř nesmrtelnou, to ovšem nic nemění.

Tak jsem oživila vzpomínku na okamžik, kdy mi  bratr pustil desku J.H. a zdálo se mi to v době Holubích domů apod. hodně složité.Teprve  o moc později jsem ocenila jeho genialitu.../T.

Pro Kolobajda:> ...All along the Watchtower...

Jo, byla to ona. ..Čak-čak dyng-dyn-dyn-dyn byl můj pokus o přepis úvodních kytarových rifů. V Dilanově podání tahle písnička nebyla zdaleka tak působivá, jako v Hendrixově, mimo jiné tuším proto, že při poslechu Dilana je přínosné vnímat i text, jenže tenhle text (založený zřejmě na čemsi ze Starého Zákona) je mně (a možná většině lidí) nesrozumitelný, zatímco Hendrixova kytara (ač držená naopak) je srozumitelná dostatečně.

Díky za návštěvu a ocenění.

Díky moc! Je to vše O.K. Tedy pro mně.  /***  Já nevím, proč většina zde přítomných bazíruje na nějakém zaškatulkování. Pokud mě to vtáhne do děje, tak potom děj nemusí mít ani nějakou souvislou návaznost. Zvlášť, když se jedná o téma mi velmi blízké. Já tu dobu mám pod kůží. Ale to ty víš. Možná tě překvapím, ale mi se v Jimmiho podání nejvíce líbila "All along the Watchtower", i když to vlastně napsal Dylan. A z jeho tvorby? Snad Gypsy eyes... Zápis akordů z Hendrixovy produkce je věc složitá, protože on vlastně noty neznal, kytaru držel obráceně, ani neměl přehozené struny, takže nahoře měl horní E. Ale to jistě taky víš. Byl to protě SOUL se vším všudy.

Ještě jedna zajímavost. Moje manželka má aprobaci čeština - hudební výchova. Když jsma se poznali, její fenomén byl Chopin. A je vlastně dodnes. O "bigbítu" toho moc nevěděla. Ale naučil jsem ji poslouchat i hard-rock a dnes má nejraději Roberta Planta s Led Zeppelin.

Pro Kolobajda: Teď si vzpomínám, že v jedné z mých povídek je také odkaz na písničku; jen byl podaný spíš jako hádanka. Zde je od ní avízo.

tak  to mám radost, nikoliv z Radkova osudu, ale z vlastní empatie, cítil jsem to již při prvním čtení, myslím, že jsi do toho vložila srdíčko a já ho uslyšel.

Pro emizat: Ono to jméno ve věnování vlastně je (Jimmy byla přezdívka). Radek leží již několik let v LDN :-(

Rádo se stalo, ještě mne napadlo, že to tak skoro působí, Jimmy neumřel, jak pevně doufám, ale je v tom něco, jako protest proti výuce hudebky nebo vyhazov za zasouvací? Ať tak či onak, jen jsem ještě chtěl dodat, že při vzpomínkovém motivu této povídečky by to i tak mohlo vypadat, ale to by se asi jeho jméno objevilo ve věnování.

Pro emizat: Děkuji za návštěvu, zamyšlení zakončené komentářem a ocenění.

Hezká věc.Nepostrádá humor, zdá se, že autorka snad ještě neodrostla školní lavici, alespoň tak živě vypráví, ale celá povídečka je vygradována prologem a závěrem a toto propojení téměř veršů s povídkou nejen dobře koresponduje, ale dodává jí  krom provokace s Jimmym, jakožto výkřičníkem za povídkou i rozměr laskavosti.

Určitě podaří. Přeju hodně nápadů a trpělivosti.

taky jsme zažili s některými učiteli na ZŠ i na střední neskutečné zážitky, snad časem také zpracuji, snad se mi podaří také tak humorně :-))

Pro Markel: Díky za návštevu a ocenění. Hevy skutečně existuje (nebo existoval, je to už skoro 40 let). Je to (jelikož to byla přezdívka vytvořená z příjmení) jediné nezměněné jméno v tomhle textu. Měli jsem z něj všichni legraci. Učil taky češtinu. Asi by byl překvapený, co je dnes mým koníčkem...

četlo se jako po másle, tak to mám ráda *