Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Hluboká pravda o ničem 9

21. 01. 2002
1
0
1332
Autor
Kocour

Prokopnutej Buben byl poněkud zklamán. Že se Baloo bude k panoramatu města tvářit netečně, to očekával. Přece jenom tam studoval. Ale že to nehne se starým pánem, to ho opravdu zklamalo. Přesně ani nevěděl, co očekával. Jestli bude Noe ohromen, nebo zděšen, to bylo celkem jedno, ale žádná reakce to byl pro Prokopnutej Buben vrchol netečnosti. Sledoval s neskrývanou nelibostí, jak se starý pán s přirozenou samozřejmostí pohybuje přeplněnými ulicemi města.

Možná si říkáte, jak to, že podivná čtveřice nepůsobí ve městě žádný rozruch. Zvláště, že nikdo neprchá před Balooem. No když si uvědomíte, že šéf ústavu pro výzkum DNA je plynného skupenství a bydlí ve zkumavce, tak se nemůžete divit, že město je na ledacos zvyklé. Dokonce i na medvěda s trombónem na zádech.

A jak tak Prokopnutej Buben kráčel ulicemi města zahloubán do svých myšlenek začal si uvědomovat, že mu tady nesedí ještě jedna věc. Vždyť on všechno tady poznává. Těmihle ulicemi pravidelně chodí. Toto je jeho město. Ale v tom případě by to znamenalo, že... Ne to není možný! Ale bohužel je to tak. Odvedení záplav do Pýthovy galaxie bude znamenat obrovskou ekologickou katastrofu. S tím by se mělo něco dělat! Ale co? Počkat, vždyť ten nápad se zrodil na nepraktické univerzitě, protože to je právě strašně nepraktické. Prokopnutej Buben musí hned na univerzitu a přesvědčit všechny, že odvedení záplav je právě naopak velmi praktické, aby od projektu upustili.

\"Musím na univerzitu!\" Vykřikl Prokopnutej Buben.

\"Ale co s Trombónem?\" Odpověděl otázkou Baloo.

\"Ten počká. Teď je univerzita důležitější.\"

\"No dobře, ale co když se nám probere?\"

\"Tak ho prostě musíš pevně držet.\" Prokopnutej Buben už zabočoval směrem k univerzitě. Náramně zrychlil a Baloo s Noem se na sebe udiveně podívali. Noe si na čele rukou maloval kolečko, jako že se Prokopnutej Buben taky zbláznil. Baloo byl opačného názoru a odmítavě vrtěl hlavou. Prokopnutej Buben se dal do běhu. Rozrážel dav před sebou. Jeho dva společníci mu sice v pohodě stačili, ale přesto na sebe vrhali nechápavé pohledy. Prokopnutej Buben zabočil za poslední blok, kde se měla nacházet Nepraktická univerzita. Uprostřed kroku se zastavil. Jeho tělesná schránka však ne, což mělo za následek ošklivě vypadající pád. Baloo ani Noe nestačili zastavit. Narazili do Prokopnutýho bubnu. To, co následovalo, mělo katastrofální následky. Noe se rozplácl jak široký tak dlouhý a Baloo v letu upustil Trombóna. Ten se v důsledku nárazu o zem probral z říše snů. Ihned vyskočil na nohy a s děsným řevem utíkal k Nepraktické univerzitě. Co křičel už bohužel nikdo nikdy nezjistí. Baloo po něm jen bezmocně sáhl. Samozřejmě, že máchl na prázdno. Když to viděl Prokopnutej Buben, tak se neohrabaně, ale velice rychle stavěl na nohy a za velikého pokřiku: \"Tombóne tam nééééé, \" se hnal za ním. Pozdě. Ozvalo se slabé ssssslup a Trombón zmizel. Prokopnutej Buben začal okamžitě brzdit, ale setrvačnost udělala své ve chvíli, kdy se dopohyboval do míst, kde zmizel Trombón se ozvalo sssslup podruhé. Noe a Baloo jen bezmocně přihlíželi zmizením obou nových přátel, ale do míst, kde ti dva zmizeli, se neodvážili.

Co se vlastně stalo? Neřeknu.

 

Hospodin seděl od rána v křesla na verandě a právě načínal třetí láhev calvadosu. Petr to neviděl rád. Věděl, že když Hospodin takhle chmurně nasává od samého rána, znamená to, že ho něco žere. Když Hospodina něco žere, věští to jenom problémy a Petr neměl problémy rád. Byl spokojný se životem na přehradě. Kdy občas přitekla voda, museli přehradu odpustit, ale jinak život tekl medově. Proto neměl Petr rád problémy. Vždy to znamenalo jenom rozruch a hektickou činnost. Už od chvíle, kdy Hospodin vyhnal ty dva nové přírůstky, kvůli pár jabkům, jenž nemohly mít vůbec žádný vliv na množství calvadosu, bylo Petrovi jasný, že tu není něco v pořádku.

Je zajímavé, že Hospodinovi v tu chvíli probíhaly hlavou skoro stejné myšlenky. Jen trochu víc zachmuřenější. Ano, i on očekával problémy, ovšem problémy způsobené jím samým a na to se musel řádně připravit. Tak si načal čtvrtou láhev. Kdysi chtěl být úspěšný. Mít hodně peněz, spousty krásných žen a tu planetu, co se volně pohupovala vesmírem, přímo pod vodárnou. Prostě chtěl, aby mu celý vesmír ležel u nohou. Jediné, co z toho zbylo, byla ta zatracená planeta. Proč zatracená? Protože je taky o něčem jiným, než měla být. Měl na ní pozorovat vznik civilizace a místo toho se stala skladištěm zmetků s ústavu pro výzkum DNA. A teď ještě ke všemu postavily tu obrovskou vodárnu a svedli sem všechnu vodu z celýho vesmíru, aby posléze zjistili, že je silně poddimenzována.

Ovšem jak je poddimenzována vodárna a brzy přeteče, tak pohár Hospodinovi trpělivosti už přetekl. Opatrně postavil prázdnou láhev od kalvádosu na stůl. Pomalu se zvedl a rozvážným krokem se vydal k ústí přítokových tunelů.

Petrovi se rozšířily zorničky. Tohle nečekal.

 

Baloo zachmuřeně dopíjel čtvrtého panáka heroinu Black Death. Noe vedle něj s nepřítomným pohledem domotával taky už čtvrtého jointa. Čtvrtého panáčka už dopil a stihl si objednat pátého. Když dobalil, strčil \"brčko\" do úst a rozvážným pohybem ho zapálil. Dvakrát potáhl a nabídl medvědovi. Ten jej bezmyšlenkovitě převzal a jediným potáhnutím jointa zlikvidoval.. Noe to s určitou lítostí sledoval. Pak si těžce povzdechl a jal se balit páté brčko.

\"No tak to bychom měli.\" Prolomil ticho Baloo. \"Můžem se klidně vrátit do hor.\"

\"No jo, ale co ti dva?\" Oponoval Noe.

\"Ty sou nenávratně fuč. Stráví zbytek života na dámských záchodkách odkud není úniku.\"

\"Jak to víš, že sou to dámský záchodky, když odtud není úniku, tak přece nikdo nemůže vědět, kde to je.\"

\"Logická myšlenka, jenže na univerzitě nikdy žádní dívčí záchodky nebyly, takže logicky ty tunely musely ústit tam.\"

\"Jaký tunely?\"

\"Mimoprostorový přece..\"

\"Co to je?\"

\"Co?\"

\"Mimoprostorovej tunel.\"

\"Ach tak. Něco jako myšlenka.\"

\"Aha.\"

Tím rozhovor skončil. Noe se chtěl sice ještě na něco zeptat, ale pak jen zakroutil hlavou a zapálil dalšího jointa. Seděli mlčky. Přemýšleli, že i když prokopnutej Buben a Trombón byli podivíni, přece jen jim za tu krátkou chvíli přirostli k srdci. O další půlhodinku déle se nic nedělo, jen přibyli další panáčci na jejich účtech. O další půlhodinku déle se začala chvět zem. Noe a Baloo na sebe udiveně pohlédli. Chvění následoval temný hukot. Pak se rozlétly dveře do baru a někdo vykřikl, že vznikl nový vodopád těsně za městem. Celá hospoda vyskočili se podívat na ten zázrak. Noe pomalu vstal, že se jde taky podívat. Baloo ho kupodivu bez protestů následoval. Noe to přičítal mírné medvědovi podnapilosti. To co uviděli předčilo jejich očekávání.

Přes celý obzor se táhl obrovský masív vody, jakoby těsně za městem vyvstala několik set metrů vysoká tsunami. Mělo to jen malý háček, že totiž moře bylo od města vzdáleno dva tisíce kilometrů.

\"To jsem ještě neviděl.\" Zamumlal Noe.

\"Já taky ne.\" Odpověděl Baloo.

\"A dlouho neuvidíte.\" Zakřičel na ně probíhající slon. \"Koukněte k předměstí.\"

Udělali co jim doporučil. Nebyla to moc optimistická podívaná. Voda se hrnula ulicemi města a bourala co jí přišlo pod ruku, tedy vlastně pod vlnu.

\"Co budeme dělat?\"

\"Já osobně bych vzal nohy na ramena.\"

Utíkali co jim nohy stačily, ale bylo to stejně málo. Voda jim byla brzo v patách. Baloo se ještě stihl otočit, aby se podíval, jak je vlna daleko, když na něho ztěžka dopadla. Obrovská hmota ho připlácla k zemi, aby ho v příští vteřině, zvedla do nepředstavitelné výše. Vlna s ním lomcovala, vířila, kývala, nadnášela a vzápětí potápěla. Baloo se snažil plavat, ale proti zuřícímu živlu neměl šanci. Už mlel opravdu z posledního.Rozhodl se, že to vzdá, ale ještě udělal poslední pokus. Jako zázrakem se živel uklidnil a medvědovo zoufalé gesto jej vyneslo na hladinu. Zhluboka se nadechl a pak hodně dlouhou chvíli odpočíval na hladině. Potom se začal zajímat, co se asi stalo s Noem. Měl za to, že tohle stařec nemohl přežít, ale pro jistotu se rozhlédl kolem sebe. Údiv ho málem poslal zpět do hlubin. Kolem dokola, kam až dohlédl byla jen voda, na jejíž hladině se zoufale plácali různí tvorové a plovali nepotopitelné věci. Ani chvíli se nerozmýšlel a sáhl po první, co kolem něj plavala. Vzápětí dostal strašnou ránu přes tlapku.

\"Jedeš dolů potvoro! To je moje!\" Slyšel Baloo známej hlas.

\"Hele Noe, přestaň pouštět hromy a blesky. Vždyť máš loď, že by se na ní vešlo půl planety.\"

\"Jé Baloo, promiň, já nevěděl, že jsi to ty. Pojď na horu. Já to chráním kvůli tomuhle. Koukej.\"

Baloo nakoukl do podpalubí a hned pochopil. Bylo tam uskladněno snad několik skladů několika hospod.

\"Hele Baloo, jak že si to nazval?\"

\"Loď.\"

\"Jak jsi na to přišel?\"

\"Myslím, že Prokopnutej buben se o něčem takovým letmo zmiňoval, že to vyrobil a chtěl se na tom dopravovat do hospody v době záplav. A kdes to objevil?\"

\"Stejně jako ty. Plavala kolem mě, jenom že byla prázdná.\"

Loď sebou škubla. Začala nabírat rychlost.

\"Co to je? Co se to děje?\" Ptal se rozrušeně Baloo.

\"Nevím. Asi nás zachytil nějakej proud.\"

\"No to nám ještě scházelo.\"

Loď sebou znovu škubla. Tentokrát tak silně, že je položila na palubu.

\"Ksakru! Drž se pevně, Baloo. Myslím, že si ještě užijeme nějaké divoké peřeje.\"

Začali zrychlovat. Za chvíli se řítili do neznáma velmi vysokou rychlostí. Trvalo to nějakých pět, šest minut. Pak se loď prudce naklonila dopředu a na bok. Začali se otáčet do kola. Pohltil je obrovský vír. Baloo to už nevydržel a pozvracel se. Pohyb se stával rychlejším a nesnesitelnějším. Pak se ozval zvuk, jako když vypouštíte vodu z vany a to bylo poslední co oba slyšeli, než upadli do bezvědomí.

 

Na Zemi pražilo slunce s obrovskou intenzitou. Uprostřed nekonečné vodní pouště se pohupovala značně poškozená kocábka, ale držela pohromadě. Na palubě se jeden člověk skláněl nad starcem a medvědem.

\"Jsou jenom v limbu. Za chvíli se proberou.\" Mumlal si sám pro sebe. \"Ale pro jistotu je odtáhnu do stínu.\" Vzal je za nohy a táhl do kajuty. Při tom pohybu se Noe probral. Opatrně otevřel oči. První myšlenka, co ho napadla, byla, že takhle nějak se asi cítili Prokopnutej Buben s Trombónem, když je tenkrát našel v lese. Nechápavě koukal na člověka, co je opečovával. Pak pomaličku a potichoučku promluvil.

\"Kdo...Kdo jste?\"

\"Hospodin.\"

\"A jak jste se sem dostal?\"

\"Nastoupil sem, když jste jeli kolem.\"

\"Ale..\"

\"Myslíte, jak sem to dokázal v té rychlosti ?\"

\"Ano?\"

\"Víte vše je relativní.\"

\"Aha, chápu....A?\"

\"Ano?\"

\"Kde to vlastně jsme?\"

\"Na Zemi a je celá jen a jen naše.\"

 

 

Konec


Gorgona
30. 08. 2002
Dát tip
Tak jo - skončila jsem asi u 4 - a zbytek jsem si vytiskla, tak si to dneska budu číst:))

horák
28. 02. 2002
Dát tip
Přiznám se, že jsem neměl sílu číst všechno. Trochu se to vleklo a písmák celkově není moc nakloněn dlouhým textům. Sám se s tím se svými příspěvky také potýkám. Měl bys zkusit nějakou jednostránkovku, styl máš dobrej, tak je škoda se takhle ztratit.

ruby
24. 01. 2002
Dát tip
jo mam to super dik hezkej vecer jsem ti dluzna. papa a tip

kirkov
21. 01. 2002
Dát tip
To sem si moh myslet, že seš nula.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru