pluh a housle

Krásná momentka, až mě láká zase si někdy pobloudit Prahou :-) *

Omlouvám se za pozdní odpověď, ale nepřišlo mi žádné avízo, takže jsem sem nakoukla vlastně náhodou. Jestli přepsat, nebo nechat text tak, ti můžu těžko radit - záleží na tobě, nakolik ti to přijde důležité. Já osobně bych chyby, o kterých vím, opravila, ale každý jsme jiný, takže uvaž podle svého - "vylepšuj", jen pokud máš chuť.

Kapsa: děkuji moc. Janino děkuji taky moc za přečtení i kritiku.Za to naštvání-hudební se omlouvám, to jsem nechtěl:). Budu se snažit vzít si tvé rady nechci říct k srdci,abych neměl metafory i v komentu:),ale pokusím se tím řídit.Jsem vděčný za každou radu, opravdu. A mám to teda v povídce přepsat? Notu, křïk mimina atd? Nebo jí mám nechat s chybami a v příští to zkusit jinak?Ještě jednou děkuji

Ten nápad s příběhy o pražských domech se mi moc líbí. „Květen voněl městem“ – zdá se mi, že tady jsi zvolil trochu nešťastný slovosled. Čtenáři sice po chvilce dojde, že nejde o vůni města, ale přirozenější by bylo „Městem voněl květen“. Používáš hodně metafor, takové vyjádření zaujme, ale o to víc vyniknou některé nešikovné momenty. Třeba „Pláč se zařezával do zdí“ – slovo pláč evokuje spíš něco tichého, proud slz, vzlyky, takže sloveso zařezával se působí poněkud násilně. Že jde o pláč miminka (který dokáže být pěkně ostrý, to ano!), se dozvíme až později. Možná by proto bylo lepší použít v té úvodní větě třeba slovo křik. „Noty proskakovaly do chalupy“ – možná hezký obrázek pro někoho, kdo nevidí rozdíl mezi notou a tónem. Mě jako hudebnici to ale docela naštvalo. Fruhling má pravdu s těmi frázemi, nazvala bych to spíš ustálenými obraty, kterými se tvůj text hemží (měsíc stál vysoko, nebylo ani památky, hudba se linula, vzít někoho do svého světa, sklízel jeden úspěch za druhým, chytit za srdce...) Připomíná mi to styl novinových zpráv nebo popularizačních letáčků. Nějaké originální, neotřelé vyjádření mi tu chybí, něco tvého vlastního.

Líbí, jen tak dál.

Děkuji, budu se snažit:)

Ano,já to vím a v podstatě to ani jinak nejde, protože chci tento cyklus pražských domů udržet na historické skutečnosti.(než se dostanu k legendám) . Tolik dramatických události se zase v objektech o kterých chci psát neodehrálo. I když něco dramatického se snad ještě najde.Děkuji za komentář i přečtení

Cenim si tematickeho zacileni vasich textu. Dalsi zajimavy, ackoliv plossi nezli ten predchozi. Je to spise historicky exkurz, jehoz pribeh do nej tak dobre nezapada.

Dobře. Díky. Já nevím jak moc kovaný cinik jsem,ale na mě prostě cikánské housle působí tklivě. Tak to měnit nebudu.Díky za komentář, přečtení, názor

Čéče, jde vidět, jak moc chce psát poeticky, ale vždycky ti z toho vyleze fráze. Slovo "tklivé" už dnes patří pouze a jen do slovníku kovaných cyniků.

Mí jsou to oba oblíbenci:). Děkuji

Ondříček! Můj a Dvořákův oblíbenec! Hezké připomenutí.

*T

třeba:), díky

I třeba takhle - to mohlo být. *

Všem moc děkuji za zastavení, čtení a poslouchání houslí:)

rozochvievajuce, pises krasne, ako keby si maloval obraz... *****

Ulička Nový svět mě fascinuje, zastavím se a zkusím zaslechnout... krásně napsáno

Mezi odstavci "Křik i housle umlkly..." a "František..." je zřejmě delší časové období, což při četní není na první pohled poznat; vyplyne to až ze závěru, takže čtenářům se při čtení zmíněný ůsek textu může zdát nepřehledný. Nelze ovášem vyloučit, že je to záměr autora. Každopádně hezké, plynulé čtení založené na faktech, avšak nepostrádající přiměřenou míru poetičnosti, čemuž napomáhá a obrázek.

Héézký! Pěkně napsáno, potěšilo.***

*

Krásné připomenutí z historie. Moc pěkné setkání historie města s hudbou (Pardon, nějak se neumím teď vyjádřit...)...***