Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+7 neviditelných
Duch duhy
datum / id09.10.2012 / 416992Vytisknout |
autorDanny
kategoriePovídky
zobrazeno2569x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůCREDO, Povídka měsíce,
Duch duhy
Tadeáš seděl na dece a pozoroval oblohu. Slunce krásně svítilo a sem tam byl vidět nějaký ten mrak.

"Na co se koukáš?" zeptala se Tadeáše jeho tříletá sestra Bára, která seděla vedle něho.

"Na duchy," konstatoval Tadeáš s převahou svých pěti let. Nedávno viděl pohádku, ve které se to duchy jen hemžilo.

Začal poučovat svoji mladší sestru: "Víš, duchové jsou všude, jen je nevidíme. Jsou ne-vi-di-tel-ný, chápeš? V kytkách, ve stromech... Nebo třeba tamten mrak - určitě jsou tam napěchovaný. Nebo vítr: duchové větru, fiů fiů fííí!" Tadeáš rozvlnil deku. Bára se začala smát.

"A kterého ducha máš nejradši?" zeptala se Tadeáše po nějaké chvíli.

"Nejradši... hmmm..." Tadeáš nakrčil nosík. "Určitě musí být jeden duch, který je všech duchů král. Určitě je na obloze - nahoře, chápeš?"

"A jak vypadá? A co tam dělá?" vyzvídala Bára dál.

"Nó... když je ten duch hlavní, měl by ovládat všechny barvy," pokračoval Tadeáš, protože si vzpomněl na útržky nějaké pohádky, kterou mu nedávno vyprávěla máma, "je to duch... duhy. Duch duhy!"

"Duhovej! Duhovej!" rozesmála se jeho mladší sestra. "Budeme si s ním hrát?"

V následujících letech plných her byl jednou z postav pohádkového světa Duch duhy, který prosazoval spravedlnost třeba ve světě legových staveb a panáčků, nebo plyšových hraček.

* * *

Tadeáš dopíjel pivo. Típnul cigaretu. Povzdychl si a znovu se mu vracely čerstvé vzpomínky na Romanu.

"Je mi dvacet..." pomyslel si, "a co jsem vlastně dokázal? K čemu ten život je? Jsem nula, nic. Není divu, že se se mnou rozešla: vždyť se plácám bez cíle sem a tam."

Rozhlédl se kolem, po interiéru svého bytu. Poté, co ho Romana opustila, zjistil, že nemá čeho se chytit. Že je něco jako trosečník. Začal se probírat SMSkami ve svém mobilu.

"Karel..." pomyslel si, "ten je v pohodě, přímo za vodou. A přitom nikoho nemá už dva roky. Počkat -"

Vtom si Tadeáš uvědomil, že věta "Karel nikoho nemá" není tak úplně pravdivá: že Karel má život zacílený a pevně umístěný. Ve víře.

"No co," povzdychl si Tadeáš, "zkusil jsem i ulítlejší věci."

Klekl si na kolena. "Bože..." začal. Nevěděl, co říct. Má na Něj vychrlit problémy? Nebo se zeptat, proč je na světě tolik utrpení a patálií? Nebo začít číst Bibli?

Nevěděl, jak začít. Jaký najít vstupní bod. Hlavou mu blýskaly obrazy kostela,... hřímajícího kněze... zapálené hranice... příkazy, zákazy, formalismy. Tudy ne. Kudy tedy?

Nevzal to ze špatného konce? Vždyť ta Bytost... mu má být blízká, bližší než je Tadeáš sám sobě! Tadeáš doloval ve svém nitru - když ho náhle zaplavily vzpomínky. No ano! No jasně!

"Duchu duhy!" zvolal s úlevou. Úleva ze známé tváře Boha mu umožnila pochopit i další Jeho tváře včetně zjištění, že všechny jsou jen přibližnými vyjádřeními Nevyjádřitelného.

A v tu ránu byl Tadeáš doma.



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

16.11.2012 13:56:11dát kritice tipprohnily

Ten začátek je vcelku milý, pak přijdou zábavné a klišoidní formulace typu: ""Je mi dvacet..." pomyslel si, "a co jsem vlastně dokázal?" a pointa je dost nezáživná. Ale ta dětská psychika je myslím vyjádřena vcelku uvěřitelně.

15.11.2012 07:14:05dát kritice tipStvN

Uvod me celkem zaujal, ale pointa je opravdu banalni. Je to hodne pritazene za vlasy. 

08.11.2012 10:55:34dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Dětská fantazie a bezstarostnost, vystřídaná ve střední pasáži (nezralým) zamyšlením nad životními potížemi a nabízejícím se "univerzálním" slepým řešením, vyúsťuje v závěru v praktické přizpůsobení obecně přijímané virtuální pomůcky vlastním (nehlubokým) zkušenostem.Místy mám výhrady ke slohu (použité výrazy, pořadí sdělovaného, slovosled), ale celkově si troufám říct, že tahle povídka je jedna z autorových nejlepších.

08.11.2012 07:38:45dát kritice tipJanina6

Přiznám se, že mi závěr připadá dost banální. Tadeáš neví, co se sebou, tak se zkusí modlit ("dělal už ulítlejší věci") a zčistajasna všechno pochopí... Tyhle zjednodušené pravdy nejsou nic pro mě.

13.10.2012 21:21:33dát kritice tippété

uz u slova Tadeas se mi zacalo chtit blit ....

12.10.2012 22:28:42dát kritice tipLadyLoba

souhlas s Perushou dvacetiletý ještě není dostatečně vybejčenej

ale ta část s duhou a dětma je vymazlená :) a moc hezká

10.10.2012 11:12:29dát kritice tiprybavkulichu

Minimalismus je sice fajn, ale tys ten text zkrouhnul nějak moc.

10.10.2012 09:55:32dát kritice tipPetrusha1

časť s deťmi je vyfarbená fajn

ale aby mladík, ktorý má 20 rokov sa videl stratený, že je bez baby a riešil to, či niečo dokázal?

to mi príde ustrelené ...

i duch duhy tam statil svoje kúzlo

09.10.2012 23:11:03dát kritice tipArmand

Hergot Danny, to je nějaké moc jednoduché. Žádné kouzlo, žádné překvápko. Kde je v tom ten Duch Duhy? hm? :))

 

 

09.10.2012 11:05:03dát kritice tipDanny
Zdenda: tak jsem i díky Tvojí kritice zjistil, že jsem část svojí úvahy nevyjádřil, či vyjádřil příliš nepochopitelně. Přidal jsem jednu větu do posledního odstavce, se kterou by to mělo být jasnější. Nebyl jsi jediný, kdo s tím měl problém. Díky za podnět.
09.10.2012 09:04:56dát kritice tipJakub Němeček

:)

09.10.2012 08:56:15dát kritice tipZdenda

A jak to pokračuje? Zbytek života se modlí k duchu duhy a jeho život tak dostane smysl a řád?



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.