Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

K bílým místům skláním hlavu

03. 02. 2002

771

Autor

Starou_branou

K bílým místům skláním hlavu.

Světím dlouhé bílé dny.

Vítr nechám stát na prahu.

Vdechnu brázdu za lodí.

Kamenitý nezalesněn -

- odemknu si jeden z kmenů.

Vejdu stíněn strmým břehem.

Pod převisem hoří oheň.

Ani lidé, ani ptáci

nedovedou létat sněhem.

Leda snad brodit se písněmi...

Úvozem vzhůru teď stoupá kouř.

Mraky jsou nízko

a mlha se zouvá

na prahu mých zasněžených úst.

I kůstky plamínků

Země si schová.

Vrátí je jezdcům,

až zaváté stezky

se vynoří z houští

a neznámý muž

vrhne bílé kopí

proti zasněženým horám!

ahoj človíčku, čtu už několikátou tvou básničku, jedno kterou, jedno proč, možná ne... cosi ve mne nechávají, jako už dlouho žádné básně, možná klid, ten hluboký, možná pokoru a jednoduchost. Je to moc krásný pocit, takový obyčejný, nikdo si nehraje na básníka, nikdo po mne nic nechce, jen tak sedím a kochám se... :-)) s úsměvem š.