On-line

při prvním přečtení jsem nebyl moc nadšen, ale nakonec se mi líbí, zajímavé téma, jestli jsem to dobře pochopil, tak panák na chodníku si přeje, aby po něm zase skotačila Magdalénka (asi aby jí zase koukal pod sukni, hehe)- tip

Zasáhlo mě to a význam mi nepřijde nijak zvlášť skrytý, i když možná je to důsledek mého současného duševního rozpoložení, které básni naprosto odpovídá.. výborná věc.

je tam i to i tamto i tání

není toho moc, nežene se to

spíš to svižně utíká

hezky v černé barvě vyvedené :)

hezké neotřelé obrazy cosi naléhavě žádají, ale já v tom nenacházím smyslu, je hluboce utajen, nebo jen pro vyvolené, kteří dokážou projít labyrint...přesto ve mně zanechává jakýsi zvláštní pocit, smutku a nové naděje

hle změna...

báseň zintenzivněla v mnohem lidštější a nezoufalé volání o pomoc. ..

Max Hutar:

Dovolím si nesouhlasit. Myslím si, že báseň není vůbec zastřená, pro čtenáře jsou dostatečně otevřené dveře. Co se týká Magdaleny, tak její postava je vyjasněná, napovídá již název básně.  Skákací panák a zima – podivné? Proč? Mně se velmi líbí vystavěný příběh, který by se dal přenést do každodenního života. Mnozí z nás mají nějaké sny, nejsou spokojeni se svým životem. Pak může nastat situace, kdy si uvědomí… a začnou si vážit toho, co mají.  A o tom tato báseň je – nebo alespoň to si z ní odnáším…

Egil: ta závěrečná – velmi *…

Proto si hýčkám svou ubohost,

proto si připouštím tání. Magdaleno,

zdupej mě do dne bez návratu; zdupej mě do dne

a noci tvých nestálých podpatků. V nastalém bezčasí

pokora bezpečně okorá; a slova, jež řekla jsi, stanou se mnou –

křídové obrysy, přískoky, paprsky

vrámují, co bylo silničním térem; proces se odvine určitým směrem.

Dej nikdy nebýt jen bezbřehou tmou.  

I na tipa jo. Mě se v té básni líbí spousta momentů. Problém je v tom, že to jsou izolované momenty lyrické bravůry, které se mi ne a ne sestavit v jeden celek...

Když to tak několikrát čtu, není mi jasné, o čem to (alespoň z hruba) je. Skákací panák a zima - podivné, nepředstavitelné. A proč ještě ten sklonek zimy? Není už sám zimní skákací panák vystoupením ze všednosti dost?

Vztah básníka k Magdaleně je pohřben pod lánem přírodovědné (a architektonické) imaginace a naopak tato imaginace se pořádně nedostane ke slovu pro nutnost vyjasnit si Magdalenu.

Je třeba jít po ještě širších souvislostech těchto dvou? A jsou vůbec nějaké?

Snažíš se podle mě fabulovat až příliš mnoho rovin najednou - proto ti nikdo nemá jak rozumět, ani když sázíš sebelepší obrazy a figury. Chtěl bych po tobě jako po autorovi, abys ve svém psaní alespoň něco prozradil - alespoň na jedné rovině ztratil se zastíráním trpělivost a nasázel to zcela bez obalu.

Jinak budu nadále hádat, brodě se tvým nevědomím jak o povodních:-).

*

^^^aj mne pripadá ako Frankenstein