Horko

... je horko...

 

Rozpuštění lidé kolem stěn se plazí jak nazí,

a páry jak blázni zmizet z těla pryč se snaží,

celý člověk žhne jak milenci když v tanec se spojí,

avšak zchladit vášeň ač nechceš vždy něco stojí,

a to, co ti jak potok mezi lopatkami kane,

není pot, nýbrž minulost, která opět se stane,

neb jak žhavená jehla co kostkou ledu proniká,

tak v ulicích život tepe a za rohem dál utíká

 

 

léto jak láska zní lepkavě a horce

muži chtěně sní a ženám tuhnou dvorce

jak olízlý lízátka se k sobě kůží lepí

a v účincích Slunce jsou šťastní a slepí...

 

 

 

 

 

---