sobě

máš dítě s popelníkem

a zrzavost tě svádí

našlapovat po kolenou

aby ses neprobudil

než skončí sen

 

anebo

než padneš naznak

zavřít se na celou noc

tam kde se mluví

a kde se hluk

jen pro své vlastní zvučení

ukrývá v ozvěnách zdí

protože v schopnosti prostoupit

skrz naskrz druhým ty

dokáže se zbavit sám sebe

nebo se aslepoň neopíjet

vlastními vzlyky

 

doktor by řekl

válíš se v peřinách

dorůstáš s každým veršem

na to by nepřišel

vzpomínáš?

spletl sis sobotu se čtvrtkem

ne že by v tom byl rozdíl

 

měl by ses vrátit a předstírat

předstírat

žes všechno nepřeškrtal

dát se všanc

znovu

 

radši běž spát a spi

už se neprobuď

 

král lhářů přelže i sám sebe

---