Vzpomínky

Když vzpomínky se vracejí a ty nevíš dál co s tím
když víš že víc už nezměníš a tvůj život je jak stín.
Pak uvědomit si je snadné, že své chyby nevrátíš.
Pak musíš dál jen jít a dát všem co máš,
žít život, jak dán ti byl, už žádná zapšklá tvář.
Mnohé se tolik změnilo, co víc k tomu říct...?
lidi hledají jen své štěstí, my ať nečekáme nic.
Sobci dají vše co mají jen pro dobro své,
tohle už mě nebaví, nevíme kdo jsme!
V prázdnotě jsme ztracení, přehlížíme se,
tohle už se nezmění, moc pozdě pro nás je.