tetisko

 

 

 

potřebuju s někým mluvit

potřebuju mluvit s někým, kdo nebude moralizovat a vysvětlovat mi, že to musím chápat

s někým, kdo mě vezme do náruče

nějaká starší žena, něco jako  teta anebo spíš ‚tetisko‘

 

bude mít několik dětí, už dospělých, s mateřskou péčí je bude obskakovat, když přijdou na polívku nebo na hrnek čaje s buchtou

 

v její kuchyni to bude vonět sefardským kořením a na okně bude mít květináč s popínavým kaktusem

doma bude chodit ve vytahaném svetru s velkými dřevěnými knoflíky a po obědě si vždycky na chvilku zdřímne
v obrovském křesle s nohama na židli podloženýma složenou kostkovanou dekou

 

v jejím domě bude neustále pobíhat blíže neurčený počet dětí, koček a psů, buď vlastních, anebo ze sousedství

 

podívá se na mě nad obroučkami brýlí..  rozbrečím se a na chvilku si opřu čelo o její rameno

nadechne se, poplácá mě po zádech a postaví na sporák konvičku na čaj

zastaví na chvilku kolem běžící děcko, vytáhne s kapsy kapesník a utře mu nos

s lehkým plesknutím přes zadeček ho postaví na nožičky a ono s výskotem vyběhne na zahradu

 

hrozně moc se na ni těším

 

 

 

(několik posledních roků mi děti říkají tetisko..)

 

 

---