Ráno s krůpějemi

Ráno bylo rozprostřeno

v těch tisíc esemesek

poskládaných z ledových krůpějí pochybností

Všechny byly pro tebe

a dnes v noci mi ulpěly na koberci

když jsem se snažil usnout...

Alespoň jednu vezmu do dlaně

rozpustím její krystalickou mřížku...

Uvidíš jak je zvláštní ta slza

v trochu jiném vzorci

a v průzoru tvého krasohledu...

Není žádný lék k mé záchraně

když včera hledám dnešek...