Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ticho

06. 03. 2002

1677

Autor

Hody

dvě variace ze staršího soudku

Ticho……

Podivné prázdno se v hlavě zračí,

tíživě a přesto křehce

A žádný zvuk či ten zpěv ptačí

Jenž rozhrnul by lehce

tu clonu hluchoty a šedých stínů,

tu tvrdou zeď a věčný krov.

Ach není zvuků snad jen splínu,

a není ani sladkých slov.

Žádný hluk ni žádný shon,

jen pustá prázdná cela.

A žádná hudba žádný tón

a žádná náruč vřelá.

Už není víry ani lásky

už není ani čas

Jak neskutečná je tvář krásky

Té, co vše zpět vrátí zas.

Ticho jako nářek tichý,

v raněné duši hluboko se skrývá.

Ticho jako prázdný chrám

a teskno a ticho jak to v osamění bývá.

Ticho jako pustá cela,

prázdná a tichá zcela.

Ticho jako vodní plocha,

klidná a přesto bdělá.

Ticho jako osamění,

úzkostné a plné snění – snění o shledání.

Ticho jako kukla motýlí,

z níž motýl vylíhne se za chvíli.

Ticho jako hrobka stará,

hrobka o kterou sotvakdo se stará.

Ticho jako spánek sladký,

Klidný, ale přesto vratký.

Ticho jako pantomima,

krásy a hloubky plna.

(Ticho, jak prazvláštní to pojem.

Tajemný a přesto budí dojem,

že ticho je jen opak hluku,

opak slov a opak zvuků.

Ticho je však také pláň,

Veliká pláň místa plná.

Co myšlenky zve k naplnění,

tak jako víno džbán. )

usvit

27. 01. 2006

Dát tip

tíživě a přesto křehce *

StvN

20. 01. 2003

Dát tip

Poslední sloka - gut.

No tak to je krásný,fakt moc moc moc* a přece jenom ticho dokáže být i pěkně hlučný a někdy moc krásný... ale takový to prázdný ticho,to je jako jehla ,která propíchne tě skrz na skrz.... no radši toho nechám:-)