Česneková

Můj svět kde s láskami
trávím čas,
kde bez signálu
přijímám doteky těch milých lidí,
mých přátel,
co o sobotách vytváří
mé
i jejich
paraelní skutečné světy.

To tady kde nedohlédnu Prahu,
tady kde přátelím se s každým,
každým kdo je milým
i každým kdo k ránu je dobytkem,
aby pak za svítání
spíše však trochu později,
přišel si půjčit lžíci sádla
a tři stroučky česneku.

V Praze bydlím
ale tu mezi poli žiju.
Mezi luhy miluju,
ty dívky co znám jen chvilku
co v pátek potkal jsem je v metru,
ty dívky které zpívají mi
ve skalách,
že vítr tu s nimi byl
a jarem všechny hříchy 
odpouští.