Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+3 neviditelných
Zákon velkých čísel
datum / id12.06.2015 / 456401Vytisknout |
autorProsecký
kategoriePovídky
témaPřírodní
zobrazeno1788x
počet tipů16
v oblíbených0x
do výběru zařadila2a2a, careful,
zařazeno do klubůPovídka měsíce,
Zákon velkých čísel

Žádný proces se nikdy neopakuje dvakrát stejně.  Kdo z Vás byl u dalekonosného dělostřelectva nebo sloužil jako kormidelník na ostřelované bitevní lodi, ten to ví: Když mi dopadne granát vedle nohy, hned tam zamířím. Do toho místa se protivník určitě netrefí. Tam jsem na chvilku v bezpečí.

Přesně to do mě hučel můj soused v letadle společnosti German Wings (té nedávno spadlo letadlo v Alpách) na lince do Hearthurstu:

„Jestli se bojím letět s German Wings? Ne. Naopak. Schválně jsem si vybral je,“ rozpřahoval se rukama, jako by mě to zajímalo, a pokračoval, „když jim spadlo to letadlo v Alpách, určitě jim hned tak nespadne další. To je pravidlo dělostřelce!“

Na chvíli přestal. V German Wings ale nedostanete ani kávu, ani sendvič, ba ani noviny. Prostě nic. Můj soused se evidentně nudil a já jsem se asi málo bránil. Začal zdánlivým zájmem o mě::

„Co dělá vaše manželka?“ vychrlil na mě, ale než jsem se nadechl, už prozradil svůj úmysl seznámit mě se všemi podrobnostmi svého rodinného života:

„Moje je vystrašená úřednice. Když tenkrát bouchla ta diskotéka v Egyptě v Sharm el Sheikhu, hned jsem chtěl využít slev. Každej se tam bál jet, jen já ne. Vysvětloval jsem jí to, ale znáte to, radši se řídí podle kamarádek z práce než podle mě.“

Znal jsem to, ale zůstal jsem diskrétní.

„A moje dcéra je hloupá po ní,“ dozvěděl jsem se na oplátku. Popravdě bych byl také v rozpacích, kdybych měl hodnotit svou dceru. Zrovna před týdnem ji vyhodili od maturity. Naštěstí moje rodina nepřišla na přetřes, protože soused vychrlil:

„Představte si, že jsem dceři musel zaplatit maturitní ročník už na třech různých školách po sobě. O prázdninách šla na brigádu k pokladně v Kauflandu a druhý den ji vyhodili, protože měla manko 5.000,- korun. Kamarádi si ze mě dělají legraci, že maturita bude nejhorší zkouška v jejím životě. Potom už stačí jen dodělat univerzitu. Já jen doufám, že sbalí nějakého ňoumu a dokope ho k děcku. Zrovna chodí s nějakým veterinářem.“

Snad nezačne o dalších dětech, doufal jsem v duchu. Abych dostatečně projevil nezájem, odvrátil jsem pohled do uličky. Zrovna kolem nás procházel postarší pilot, asi kapitán. Moje naděje, že budu mít chvíli klid, se ale nenaplnila, protože jsem zaslechl:

„Poslyšte, holka aspoň dělá, že studuje, ale kluk, to je hrůza. Řek mi, že v životě nebude nic dělat. Mám ho vyhodit? Co mi jiného zbude? Proč jsem se celej život dřel s těma ápéčkama?“

Pochopil jsem, že je to nějaký obchodník s IT, málem jsem už otevřel pusu, abych se něco zeptal, ale včas jsem si uvědomil, že bych se ho nezbavil asi ani v Hearthurstu. Vypadalo to asi blbě, ale otevřená ústa jsem zase zavřel a dověděl se:  

„Jedinej, kdo je u nás chytrej, je tchýně.“

V duchu jsem ho politoval, že jí má ještě naživu. Dokonce jsem ze soucitu pokýval hlavou. To už se kapitán kolem nás vracel zpátky do kabiny.

Musely uplynout snad tři vteřiny, když zhasla světla, rozsvítily se takové ty nouzové pruhy a já se musel usmát. Kolikrát jsme cestou na dovolenou seděli s manželkou u křídla a letuška nás poučovala, že v případě havárie musíme nouzově otevřít dveře (ale až na zemi), vysunout nafukovací skluz a organizovat evakuaci. A teď, když jde o vážný případ, sedíme v řadě 27. Vzadu. Tam je to koneckonců při pádu nejbezpečnější.

Letadlo se prudce naklonilo dopředu, vypadly kyslíkové masky a druhý pilot zablokovaný v kabině nás upozornil, že západní svět je prohnilý. Na svého souseda jsem úplně zapomněl, on se však připomněl sám:

„Tak to je v prdeli. Než vypadla elektrika, tam támhle na obrazovce svítila letová výška 12.000 stop. Doba dopadu se vypočítá jako odmocnina z dvojnásobku výšky lomeno g, takže 2 x 12.000 / 9,81 a z toho odmocnina. Máme před sebou ještě 46 sekund."

„A jak to je s tím vaším dělostřeleckým moudrem, že stejná událost se nikdy nenatrefí stejné letecké společnosti?“ poprvé jsem za náš společný let s tím blbcem promluvil.

„Tak bohužel teď vstoupil v platnost zákon velkých čísel.“

Zatvářil jsem se tázavě a on mě poučil:

„Když házím mincí, mám šanci 50%, že padne lev a šanci 50%, že padne číslice (pozor, musím házet českou mincí! Na ty se panna a orel neumísťují). Matematik Jacob Bernoulli zpozoroval, že čím vyšší bude počet hodů, tím blíže se bude průměr padnutí každé ze stran blížit k 50%.

Ovšem pozor, Bernoulli pokračoval v úvaze: Pokud vám padne devětkrát lev, zdálo by se, že příště musí padnout číslice. To je ale chybná úvaha. Mince nemá žádnou paměť. Každý nový hod je jedinečný. Pravděpodobnost, že padne lev, je i při desátém hodu stále jen 50%.“

Přišlo mi líto, že mi ty znalosti poslouží už jen 43 sekund a to nepočítám, že část doby budu myslet na …

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

04.07.2016 08:41:59dát kritice tipcareful

Tak on třeba jo...ale že to ten druhej vůbec vnímá, a ani  to nějak vnitřně nekomentuje... no, prostě mi ten konec připadá zbytečně divnej, od toho výpočtu dál...

04.07.2016 08:33:23dát kritice tipProsecký
04.07.2016 08:32:37 Prosecký

Ahoj, careful. Díky za návštěvu staršího díla. Mně právě připadalo absurdní to, že ten mluvka se snaží i v posledních vteřinách zdůrazňovat svou domnělou převahu. Myslím, že to s mou erudicí nemá nic společného. Těch pár informací si může na wikipedii najít každý.

Vypravěč si naopak myslí, že nejlešpí obrana je neříkat nic, protože s takovým tlučhubou se prostě nedá slovy bojovat a utéct není kam. 

Taky jsem chtěl ukázat, jak se najednou ukážou v životě důležité jiné věci a bývá už pozdě. 

Jak říkáme u nás ve Švábsku: Langer Rede kurzer Sinn: Nechám to v původním znění.

03.07.2016 11:52:26dát kritice tipcareful

tahle povídka má mov dobrý nápad i dobré zpracování, ale námitky proti tomu výpočtu tam se mi zdají oprávněné... laikovi se to blbě čte a odborník nad tím zbytečně báda...prostě bych to zkrátila na jsme ve výšce dvanáct tiosíc stop... moment, spočítám to. Podle mých výpočtů máme přesně 46 vteřin.. a to blábolení o zákonu velkých čísel mi taky připádá zbytečně podrobné a klidné na to že umírají....tam bych to taky ukrouhla... třeba mu mohl asppoň skočit do řeči, když začal zniňovat jméno matematika...myslím, že tomu škodí, že se moc snažíš ukázat svou vlastní erudici (aneb Zdenda syndrom)...

04.08.2015 09:11:38dát kritice tipProsecký

Díky, reko, za návštěvu.

03.08.2015 15:55:33dát kritice tipreka
redaktor prózy

Užuž jsem chtěl machrovat, že ta úvaha na začátku je běžná chyba v uvažování o pravděpodobnosti, a pak jsem zjistil, že jsi k tomu obloukem v závěru sám došel. Pobavilo mě to, i jsem postřehl, že pan spolusedící si spletl stopy a metry a jeho výpočet šel šejdrem, takže toho času bude míň. I když ta pointa mi nedocvakla, musel jsem si přečíst komentáře. Fajn.

31.07.2015 17:56:39dát kritice tipProsecký

Ahoj, Kolobajdo. Kolem Michálkovic občas projíždím (tedy po silnici E 11).

31.07.2015 13:52:44dát kritice tipKolobajda

Dobrý nápad, dobré postřehy, skvěle neukončený KONEC.    /**

P.S.: Pokud budeš chtít, tak mi napiš, co máš společného s Michálkovicemi?

19.07.2015 20:16:28dát kritice tipStvN

Fajn fejeton. Jeste ze v dobe internetu jde text odeslat behem padu letadla. :) ja osobne po matematickem pekle ve skole odmitam cokoliv pocitat a kontrolovat. Zivot je krasny, kdyz vis, by mohl byt slozity, ale ty ho mas jednoduchy. 

14.07.2015 20:20:28dát kritice tipK3
redaktor prózy

Vtipné a zároveň mrazivé.

Tip

07.07.2015 20:33:19dát kritice tipVigan
No jo. Mas pravdu. Ale to te stejne neomlouva. A vyznelo to vselijak. A mne je to vlastne uz jedno.
07.07.2015 20:21:44dát kritice tipProsecký

Ty, Vigan, to jsem se vyjádřil slovní hříčkou: Ty jsi řekla, že nejsi bůhvíjaký matematik na rozdíl od manžela. To znamená, že být bůhvíjaký matematik je kladné hodnocení! 

 

 

07.07.2015 10:50:20dát kritice tipVigan

"autor dělá autor"....:-)) autor dělá blbce..mělo být, pardon..:-)

07.07.2015 10:49:24dát kritice tipVigan

Nic ve zlém. Manžel není bůhvíjaký matematik, je výborný matematik...:-) Já se ti přiznám, že když vidím takový v literatuře matematický "úkaz", kde se ještě navíc použije regulérní vzorec, což jsi ty udělal, tak si to přepočítávám, a když nevím, tak se zeptám manžela nebo syna. Nemám ráda, když ze mě autor dělá autor. Vadí mi to. Ani ty bys neměl dělat z čtenářů blbce, protože ty stopy bijí do očí.  A v textu nikde nevidím, že počtář je "úplně blbej a neví, že má místo stop počítat s metry". Jestli se tě to dotklo tak se omlouvám. Tys mi kdysi vytkl v mé první povídce Káva v půl páté, že jsem regulérně nezdůvodnila, kde přišla Věra k bytu. A já myslím, že zdůvodnila, když jsem napsala pouze, "že byla šikovná". V tvé technicko-matematické povídce je to, myslím si, jiné. Krásné léto přeji!

07.07.2015 10:27:43dát kritice tipProsecký

Vigan, za chybu ve fyzikálním výpočtu se omlouvám. Hrdina se navíc spletl i v jednotkách - stopy, kontra metry. Vypravěč si myslel, že mnohem více času, než skutečně měl a to, řekl bych, je velice hluboká myšlenka poslední věty. Zřejmě jsem ji ovšem literárně nepodal dostatečně srozumitelně. Musím se tedy přiznat, že ani já nejsme dokonalý. Snad už to těch pár posledních let nějak přetrpím. 

K manželovi, bůhvíjakému matematikovi, ti blahopřeji

06.07.2015 13:26:48dát kritice tipVigan

Prosecký, mně vyšlo 27,3 s, pokud nezohledňuješ tření vzduchu..Přiznám, že mi trochu poradil manžel. I když mně se to hned nezdálo, i když nejsem bůhvíjaký matematik. On ano..:-))

Jinak povídka celkem fajn. Ale za tu fatální chybu, bez tipu..:-)

06.07.2015 12:00:04dát kritice tipProsecký

Děkuji, Frühlingu, za odborné konotace. Schöne Grüsse vom Sommer.

05.07.2015 21:24:21dát kritice tipFruhling

Dělostřelecké moudro nemá pravdu, matematika v jeho případě platí úplně stejně jako u hodu mincí. Je zde jen neskonale mnohem víc možností, kam granát může dopadnou, než A a B u mince.

05.07.2015 21:24:20dát kritice tipFruhling

Dělostřelecké moudro nemá pravdu, matematika v jeho případě platí úplně stejně jako u hodu mincí. Je zde jen neskonale mnohem víc možností, kam granát může dopadnou, než A a B u mince.

04.07.2015 19:43:19dát kritice tipProsecký

Kde je síla zpátečníků, kde je síla větru? Když nás půjdou miliony ...

26.06.2015 09:43:05dát kritice tipJanina6

Jasně, my jsme takoví zpátečníci a červnové povídky začneme nominovat až v červenci :-)

26.06.2015 08:56:50dát kritice tipProsecký

Díky, Janino. S nominací souhlasím. Objeví se formálěn ale až po 30.06.2015, že?

25.06.2015 11:59:04dát kritice tipJanina6

Tak co, dáme to do Povídky měsíce? Můžu tě nominovat?

21.06.2015 08:59:53dát kritice tipProsecký

Díky, Alexko.

20.06.2015 20:43:10dát kritice tipAlexka

četlo se super :-)

jinak ale... strašný spolucestující

19.06.2015 06:36:38dát kritice tipProsecký
Díky!
19.06.2015 00:12:54dát kritice tipEdna Patriola

To se mi hodně dobře četlo. I při úsměvu jsem se přistihla. Dokonce jsem vystřídala několik druhů úsměvu, z čehož útrpný nebyl ani jeden! Kdo mě zná, ví, že je to velká pochvala. :-) Nejsem tu dlouho a poprvé někomu dávám TIP. Zaslouženě. 

17.06.2015 15:12:11dát kritice tipProsecký

Tak jsem se, Lakrov, nepřesně vyjádřil. Nakloněné letado se řítí k zemi. Vetřelý soused sice spočítal dobu pádu dobře, ale zapomněl převést stopy na metry a zahrnout fakt, že letí nad horami. Zatímco hlavní hrdina vychází ze 46 sekund, skutečná doba bude méně než třetinová. Na konci povídky letadlo narazí na zem. 

16.06.2015 15:30:45dát kritice tipzáří 2005

*

15.06.2015 09:41:33dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Dobré čtení, hezky popsaná situace s nepříjemným společníkem. Na konci mám sice dojem, že to žádný konec nemá, ale taky si neumím představit, jaký (konec) by to vlastně mělo mít, takže je to takhle asi v pořádku. Tip.

15.06.2015 07:52:49dát kritice tipProsecký

Díky všem za návštěvu i Janině za upozornění. Chyby jsem se snažil opravit.

14.06.2015 20:10:33dát kritice tipJanina6

Milá oddechovka. Některé formulace by se daly ještě vylepšit. „Když mi dopadne granát vedle nohy, hned tam zamířím“ – použití slova „zamířím“ hned po větě, kde se mluví o dělostřeleckém zaměřování, je v první chvíli matoucí. Divně mi vyznělo i tohle: Rozhodl se mě proto seznámit s podrobnostmi svého života: „Co dělá vaše manželka?“         Podrobnosti sice následují, ale ta první otázka si s uvozovací větou zkrátka odporuje. Jinak se mi to  četlo dobře.

14.06.2015 12:35:21dát kritice tipKvětoň Zahájský

Skvělá práce. Od první chvíle snadno předvídatelné (dokonce jsem se v textu vrátil, abych zjistil, jestli pilot, procházející uličkou, neměl už na zádech padák), ale autor jeho směr nijak nezastírá. Ani nemusí. Vtip totiž není v pointě, že.

14.06.2015 08:17:00dát kritice tipa2a2a
redaktor poezie

Napsáno svižně i vtipné využití reálií

13.06.2015 23:01:20dát kritice tipJosephina

na, na co? ..... vzhledem k tomu, že 70% amíků je šílených, tak Evropa asi taky nebude moc zaostávat, takže vše je tak nejmíň padesát na padesát

13.06.2015 14:07:11dát kritice tipaleš-novák

koneckonců firmě German Wings ještě na trase do Hearthurstu žádné letadlo nespadlo, takže ani to dělostřelecké pravidlo tu neplatí tak úplně...

12.06.2015 22:20:28dát kritice tipZdenda

Lukáš Vácha je Bůh!

12.06.2015 20:31:36dát kritice tipDiana

Ty nikdy nezklameš! Zase výborné. Jemný humor, decentně dávkovaný sarkasmus, čtivé a napínavé. ****************

 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.