Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+16 neviditelných
Kouzlo
datum / id17.09.2015 / 459514Vytisknout |
autorZordon
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno1079x
počet tipů7
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Kouzlo

"Prej když to, co si přeješ, napíšeš na papírek a pak ho spálíš, nebo možná zahrabeš do země, už nevím, ale prej se ti pak to přání splní. Je to starý budhistický kouzlo. Indiáni tak prý píšou na šípy..."

"Ale, Ivo, Indiáni přece nejsou budhisti, ne?"

"Ne? A co by jako byli, Hani? Vždyť muslimové ani křesťani to nejsou. Musí to bejt budhisti, vždyť přeci přišli z Asie..."

"To není žádný kouzlo," vložila se do hovoru Jitka. "Ségra o tom, četla v knížce. Není to nic překvapivýho. Jmenuje se to neuroplastityda nebo tak nějak. Prostě, že když něco napíšeš na papírek, tak si pak na to dáváš větší pozor a víc si toho všímáš. Asi jako když si koupíš novej mobil, taky máš najednou pocit, že potkáváš v jednom kuse lidi s tím samým telefonem."

"Co má s tím tvým neuroplastem společný to, když potřebuješ, aby se ti splnilo přání?" divila se Iva, která už v sobě měla nejednu skleničku cabernetu.

"No, třeba že si přeješ naučit se Španělsky. Když si to napíšeš, tak se ti to zafixuje do podvědomí a tobě pak stačí jen koutkem oka zahlídnout reklamu na kurz španělštiny a hned to zaregistruješ, protože seš na to podvědomě nastražená. Chápeš?"

"Nevím, asi jo. Ale jak to může pomoct tady Hance, aby potkala ideálního chlapa," vrátila se pragmatická Iva k původnímu tématu. To, že se dnešní oslava Hančiných osmnáctých narozenin konala jako dámská jízda, nebyla ani tak volba, jako spíš důsledek toho, že Hanka neměla kluka.

Jako správné kamarádky se jí Iva a Jitka po pár skleničkách vína snažily dávat cenné rady.

"Tady máš tužku, tady ubrousek a piš," nakázala Iva.

"A co mám psát," bránila se Hanka, která nechtěla přijmout fakt, že nemít kluka je nějaké stigma. Ale zase se nechtěla bránit moc, aby nevypadla jako kráva. Iva s Jitkou kluka měly, a tak jim mohla těžko odporovat.

"No piš, jak by měl vypadat tvůj ideální chlap, je to jenom sranda," pobízela ji Jitka a zvědavě nakukovala přes rameno. "Třeba je to fakt kouzlo a ono se ti to splní, co ty víš."

"Tak jo," rezignovala Hanka. "Hlavně by měl být hodnej."

Iva vyprskla a světácky kroužila sklenkou, jako by chtěla víno řádně provzdušnit. Místo toho se však jedna zbloudilá vlnka přehoupla přes skleněný okraj a ulpěla na ubruse jako varovná červená stopka.

"Koukám, že pohár střízlivosti přetekl," glosovala lakonicky Iva své faux pas.

 

"A co třeba hezkej, to by neměl být? Co takovej vysportovanej svalovec?" vyzvídala Jitka.

"No, to ani nemusí. Mně ta jejich muskulatura nijak neimponuje.“

"Souhlasím! Mně se taky muž kulaťůra nelíbí," hlásila Iva a šlehla pohledem po otylém číšníkovi.

"Stačí, když nebude úplně ošklivej," pokračovala Hanka. "Taky by měl být slušnej. Ne, aby při každý příležitosti nadával jako špaček."

"Ladislav Špaček?" zeptala se nechápavě Iva.

"Ne, prostě jenom aby nebyl sprostej."

"No, tak to tam napiš. Ségra říkala, že v tý knížce psali, že to má být co nejpřesnější. Co nejvíc podrobností, takže ne jenom že by měl být hodnej, to je moc obecný."

"Tak jo, měl by mě chránit. Ne, že by to musel být nějakej Rambo, ale prostě aby měl o mě starost. A měl by umět řídit auto a spravit pračku."

"Spravit pračku? Ty seš blbá, proč by měl umět spravovat pračku?" smála se Iva

"Já nevím," bránila se Hanka. "Mělo to být konkrétní. Tak mě napadlo toto."

"A proč to auto," vyptávala se Jitka. "To jako, že by neměl bejt chudej?"

"Ne, nemusí mít auto, ale musí ho umět řídit, protože já to neumím a bojím se to učit."

Tři kamarádky společnými silami pokořily džbánek vína, při kterém se jim podařilo vyjasnit, že hledaný ideální chlap by měl být modrooký asi sto osmdesát centimetrů vysoký a štíhlý. Měl by být věrný a taky by měl mít rád děti. Na tom Hanka trvala.

***

Kouřový signál hořícího ubrousku neomylně vylákal vrchního na válečnou stezku.

"Pane hospodo, ještě jeden džbánek toho kabaretu prosím," objednávala ztěžklým jazykem Iva.

"Myslím, že kabaretu už bylo dost, dámy," odtušil číšník. "Připravím vám účet."

 

Iva s Jitkou doprovodily Hanku až domů a spolu pak pokračovaly dolů k sídlišti. Okna domku byla tmavá, jak Hanka doufala. Rodiče už spali. Chodívali vždycky spát před desátou. To bylo dobře. Nemusí vědět, v kolik se vrátila. Měla být doma v jedenáct a teď už mohlo být tak půl druhé. Hanka opatrně otevřela dveře. Snažila se co nejtišeji vyzout a přejít přes předsíň. Podlaha zavrzala. Hanka se lekla a instinktivně pohlédla ke dveřím do kuchyně.  Stál tam. Byl to on. Štíhlý, sto osmdesát centimetrů vysoký. Nepotřebovala světlo, aby věděla, že ji právě propichuje chladným pohledem svých modrých očí.

"Takhle se chodí domů," řekl až příliš klidným tónem, který byl horší než pár facek. Byl vzhůru kvůli ní. Měl o ni starost. Věděla, jak se bude zítra tvářit, a to ji mrzelo. Zpropadenej ubrousek, že já tam nenapsala, jak má být ten chlap starej, posteskla si Hanka.

Dřív než Jitka s Ivou dorazily k první řadě paneláků, přišla jim oběma esemska: "Funguje to. Uz jsem ho potkala, bohuzel o par hodin driv nez bych si prala."




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

21.10.2015 13:15:20dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Úvodní přímé řeči a především to, jak (a jakými) jsou obklopeny uvozovacími větami, mě málem odradilo od dalšího čtení. Od výběru vlastností budoucího partnera je to ale naopak docela dobré čtení. ...o pár hodin dřív... a o pár (desítek) let později, napádá mě, když dočítám ten nápaditý, překvapivý a vcelku pravdivý konec. Tip.

23.09.2015 08:00:36dát kritice tipPečený medvěd

Aha, dobře, díky. No já zjišťuju, že moje postavy jsou spíš nějaké alter ego. Asi. Ale ono je to vlastně jedno, hlavne, když je výsledkem stravitelné čtení. ☺

23.09.2015 06:29:23dát kritice tipZordon

Pečený medvědě, díky, jsem rád, že se ti to líbilo.

Co se týká tvé otázky, tak modré oči mám, když je skoro zavřu, tak jsem snad i štíhlý, ale na 180cm bych si musel podřepnout :)Já postavy nejdřív vidím a pak je popisuju.

22.09.2015 20:59:01dát kritice tipPečený medvěd

No to byla paráda. Splivla jsem to jako malinu, řehtala jsem se jako kůň a na konci jsem se musela zamyslet. É, nevím jako co.

Můžu se zeptat na jednu věc? Přemýšlím nad tím, jak moc podsouváme našim postavám sami sebe. Máš 180 cm, jsi štíhlý a máš modré oči? když to upřesním, odpovídá ten popis tobě, nebo odpovídá tomu, jaký bys chtěl být? Pokud je to blbá otázka, tak se omlouvám, chci nakouknout do kuchyně, jak vymýšlejí postavy druzí. :)

*

20.09.2015 12:13:36dát kritice tipKvětoň Zahájský

Jako vždy - velice příjemné čtení, okořeněné jemným kultivovaným humorem, který miluju.

19.09.2015 01:31:37dát kritice tipSan Juan Bautista
Není zač, rád pomohu, když je třeba. Tak si říkám, jestli bys tuto povídku nechtěl zařadit do té prozaické soutěže... Jak se to jen jmenuje? :-|
18.09.2015 13:00:58dát kritice tipMária Horná

:-)

18.09.2015 12:52:44dát kritice tipZordon

Mário, díky. Další povídky si rozhodně přečti! :)

18.09.2015 12:40:31dát kritice tipMária Horná

Pekná poviedka. Napriek tomu, že som v písmáku prečítala iba jednu prózu, túto som dočítala do konca a pobavila ma. Asi si prečítam aj ďalšie tvoje. :-)

S Bautistom súhlasím. Pekne to vystihol.

18.09.2015 08:44:05dát kritice tipZordon

Bautisto, jsem rád, že se ti to dobře četlo. Pro je svět náctiletých dívek trochu sonda do jiné galaxie :)Díky za upozornění na chyby, opravil jsem.

18.09.2015 08:41:27dát kritice tipZordon

Alisso, díky. Myslím, že hlavně by ěl mít radost pan Špaček, že se dostal do lidové slovesnosti :)

17.09.2015 23:07:13dát kritice tipSan Juan Bautista
Tak to dopadá, když někdo něco pořádně nespecifikuje... ;-) Mohl bych hodiny a dny vyprávět z vlastní zkušenosti! :)
No jo, vybíráme si podvědomě partnery jako otce nebo matku.
To s tím mobilem konkrétně je pravda, taky jsem si všímal víc stejných vyzváněcích melodií a pípnutí SMS, které jsem měl já (jak u kterýho mobilu, měl jsem jich fakt hodně).
A takový ty rádoby intelektuálský řeči po nějaké té decince vína (jiného alka) taky hezky sedí.

Stejně jako charakteristika Hanky vs. její "zkušenější" kámošky. Ty ani žádnou pomocnou fintu nepotřebovaly - čaply první (případně druhý) obstojný kus, který potkaly. :-)

Některé použité výrazy zrovna "nemusím", ale to je věc mé subjektivity, že ano? Jen si oprav minimálně
nechtěla přijmou fakt a Neopotřebovala světlo.


Hezké, čtivé, odlehčené, sympatické čtení.
Jen jsem už hodně dalek věku 18 let a zabývám se teď zcela jinými problémy. Mladší čtenáři ocení možná ještě mnohem více.
17.09.2015 19:22:53dát kritice tipAlissa

Příjemné :-) A já jsem spokojená - nejsem jediná, kdo dělá narážky na jméno pana Špačka :-)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.